Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 578 Garance

 Nahoru[Chyby v počtech a psaní]

Chyby v počtech a psaní nečiní právní jednání neplatným, pokud je význam tohoto právního jednání i s těmito nedostatky nepochybný. Toto pravidlo bylo přejato z právní úpravy ObčZ.

Jedná se o různé překlepy, gramatické chyby, nevyplněná místa, evidentně špatné součty, vadně uvedená jména apod. Tyto chyby ovšem nesmějí vyvolávat pochybnost o obsahu právního jednání. Jednání proto musí být i s chybami v počtech a psaní vyložitelné prostřednictvím ostatních výkladových metod uvedených v § 555 až § 558. "Podle ustálené judikatury soudů výklad právního úkonu může směřovat jen k objasnění toho, co v něm bylo projeveno, a vůle jednajícího se při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem; tato pravidla se uplatní i při výkladu písemného právního úkonu, včetně takového, který lze platně učinit jen písemně." (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2725/2011 ze dne 28. listopadu 2012)

Pokud není možné právní jednání obsahující chyby v počtech a psaní vyložit prostřednictvím těchto výkladových metod, bude třeba jednání označit za neurčité a nesrozumitelné. Takové jednání je ve smyslu § 553 jednáním zdánlivým.

"Stejné pravidlo se ze své podstaty vztahuje i na jiné nedostatky projevu vůle (např. přeřeknutí v případě ústních právních jednání)."¹

Judikatura

1. Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2224/98 ze dne 23. února 2000

Chybami v psaní a počtech vylučujícími neplatnost právního úkonu pro neurčitost a nesrozumitelnost v případě, že obsah právního úkonu je nepochybný, jsou jen takové vady, které snižují vyjadřovací kvality projevu vůle zjevnými a smyslu ujednání jinak neodporujícími chybami vzniklými v procesu vytváření textu či při výpočtech (např. překlepy, jiné technické nedostatky v psaní, matematické chyby apod.). Nejde však o případy, kdy se textově bezchybné (vůli účastníků vystihující) vyjádření projevu vůle opírá o omyl účastníků či o jejich nedostatečnou informovanost o tom, jak má být projev vůle správně vyjádřen.

2. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 395/2000 ze dne 30. října 2001

Přestože v kupní smlouvě je žalobce jako prodávající uveden různými obchodními jmény, nelze dospět k závěru, že by na základě této nepřesnosti vznikly pochybnosti ohledně subjektu na straně prodávajícího, když v levém horním rohu smlouvy je prodávající označen jako Z. I., byť bez dodatku, že jde o společnost s ručením omezeným.

3. Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 5 Cmo 494/96 ze dne 30. září 1997

Chybami v psaní…