Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 560 Garance

 Nahoru[Forma právního jednání ve vztahu k nemovitým věcem]

Právní jednání, která vyžadují písemnou formu

Komentované ustanovení vyžaduje, aby určitá právní jednání vztahující se k nemovitým věcem byla uzavřena v písemné formě. Konkrétně se jedná o právní jednání, kterými se:

• - zřizuje věcné právo k nemovité věci – případy, kdy vzniká věcné právo nově,
• - převádí věcné právo k nemovité věci – případy, kdy dochází ke změně subjektu, kterému právo svědčí nebo jej tíží, a to právním jednáním (nevztahuje se na přechod věcného práva),
• - ruší věcné právo k nemovité věci – případy, kdy dochází k zániku věcného práva,
• - mění věcné právo k nemovité věci – případy, kdy dochází ke změně věcného práva.

Pojem věcného práva a nemovité věci

Věcné právo je právem absolutním, působí tedy vůči každému, pokud nestanoví něco jiného zákon (§ 976). "Absolutní působení se projevuje tím, že každému, kdo do absolutního práva neoprávněně zasáhne, vznikne – obecně řečeno – povinnost spočívající v odstranění následku zásahu, resp. v odčinění újmy."¹

Pojem nemovité věci je vymezen § 498 (viz komentář k tomuto ustanovení).

Absolutní neplatnost

Věcná práva k nemovitým věcem mají velký hospodářský význam, proto pro dispozice s nimi zákon vyžaduje přísnější forma. Případné její nedodržení způsobuje absolutní neplatnost právního jednání (§ 582 a § 588). Jedná se o prolomení zásady bezformálnosti právních jednání (§ 559). Co se rozumí písemnou formou, viz výklad § 561 až § 564.

Jiná ujednání ve smlouvách

Pokud právní jednání obsahuje i jiná ujednání, kterými se zřizuje, převádí, ruší nebo mění věcné právo k nemovité věci, není již dodržení písemné formy nutné. Tedy například, pokud se smluvní strany dohodnou na okamžiku předání nemovitosti do užívání nabyvatele, nevyžaduje toto jejich jednání písemnou…