Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Pavla Krejčí
Je třeba zdůraznit, že pravidla uvedená v komentovaném ustanovení se vztahují pouze na výkon zástavního práva, který nemá charakter soudního prodeje zástavy podle § 354 a násl. ZŘS.
Komentované ustanovení se tak bude vztahovat pouze na případy, kdy bude zástavní věřitel vykonávat zástavní právo sám, tj. bude realizovat smluvní způsob uspokojení ze zástavního práva podle § 1359 odst. 1 (např. prodejem zástavy z volné ruky), a pravděpodobně též na výkon zástavního práva v nucené či dobrovolné dražbě (s ohledem na § 1366). Na výkon zástavního práva, který je realizován soudem, se budou vztahovat pravidla uvedená v předpisech upravujících tyto procesy.
Ochranná lhůta
Pokud bylo započetí výkonu zástavního práva oznámeno zástavnímu dlužníku podle ustanovení § 1362, nesmí zástavní dlužník bez souhlasu zástavního věřitele zástavu zcizit. Ani zástavní věřitel však není oprávněn zpeněžit zástavu okamžitě po provedení oznámení, ale může ji zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co zástavnímu dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva řádně oznámil podle ustanovení § 1362. Rozhodující přitom bude nikoliv okamžik, kdy zástavní věřitel oznámení zástavnímu dlužníkovi odeslal, ale okamžik, kdy oznámení o započetí výkonu zástavního práva dojde zástavnímu dlužníkovi – dostane se do sféry jeho dispozice (§ 570).
Pokud bylo započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží lhůta třiceti dnů až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav.
Ochranná lhůta je zástavnímu dlužníkovi poskytována za účelem možnosti řešení celé situace. Dlužník sice není oprávněn zástavu v této době zástavu zcizit (§ 1363), ale je oprávněn řešit situaci jiným způsobem – například uhrazením dluhu, přičemž mu nic nebrání vzít si půjčku, kterou zajistí zástavním právem k zástavě. Ustanovení § 1363 totiž dopadá pouze na zákaz zcizení; jiným dispozicím se zástavou nebrání (pokud ale nemají smluvní strany sjednán zákaz zatížení).
Dopady porušení ochranné lhůty
Je ovšem otázkou, jaké dopady bude mít jednání, které bude v rozporu s výše uvedeným zákazem; tedy případ, kdy zástavní věřitel zcizí zástavu před uplynutím zákonné ochranné lhůty.
Výklad není jednoduchý, neboť je třeba brát v úvahu i dobrou víru nabyvatele zástavy. V případech, kdy bylo zahájení výkonu zástavního práva nabyvateli zástavy známo nebo mu známo být mohlo (např. z veřejného rejstříku nebo rejstříku zástav) nebo mu bylo známo alespoň to, že na věci vázne zástavní právo, by měl být převod jednoznačně relativně (a možná i absolutně) neplatný. Zájemce o zástavu má totiž možnost v souladu s § 1366 vyžádat si od zástavního věřitele doklady prokazující dodržení zákonných pravidel týkajících se oznámení.
V případech, kdy však nabyvateli zástavy nemohlo být o běhu ochranné lhůty nic známo, je třeba celou věc vykládat i v souladu s obecnými pravidly pro převod vlastnického práva (§ 1099 až § 1113). Zde se jeví jako zcela neakceptovatelné v případě, že nový vlastník o…
