Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1076 Garance

 Nahoru[Spoluvlastnictví nově vytvořené věci]

Pro případ, že nebude možno určit vlastníka věci vzniklé zpracováním jiných věcí různých vlastníků podle obecného pravidla uvedeného v § 1074 odst. 1 (tj. v závislosti na podílu jednotlivých zúčastněných na hodnotě nové věci) ani podle pravidla o právu vlastníka věci zpracované nikoliv v dobré víře na volbu výhodnějšího řešení (§ 1075), obsahuje NOZ v § 1076 ustanovení o tom, že nelze-li určit jediného vlastníka, náleží věc do spoluvlastnictví vlastníků zpracovaných věcí (nikoliv též toho, kdo k vytvoření nové věci přispěl jen prací).

Nakládání s věcí navenek a vzájemné poměry mezi spoluvlastníky se řídí § 1115 a násl.

Taková situace může nastat např. tehdy, zpracuje-li zpracovatel nikoliv v dobré víře věci různých vlastníků a všichni (nebo alespoň někteří) tito vlastníci se v rámci práva na volbu výhodnějšího řešení (§ 1075) rozhodnou přisvojit si nově vytvořenou věc. Je zřejmé, že v těchto případech často bude třeba, aby rozhodl soud.

Spoluvlastnické podíly se stanoví podle vzájemného poměru hodnot zpracovaných věcí. Hodnotou věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá; v některých případech je třeba cenu věci stanovit i s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci (§ 492).

NOZ výslovně nestanoví, jak se posuzuje obvyklost ceny, lze však vycházet z § 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), podle něhož se obvyklou cenou pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v…