Input:

č. 4669/2025 Sb. NSS, Správní řízení: systémová podjatost úředníků podílejících se na rozhodování o záměru; smlouva o spolupráci mezi územním samosprávným celkem a investorem Garance

č. 4669/2025 Sb. NSS
Správní řízení: systémová podjatost úředníků podílejících se na rozhodování o záměru; smlouva o spolupráci mezi územním samosprávným celkem a investorem
Řízení před soudem: žaloba podaná veřejným ochráncem práv k ochraně veřejného zájmu; zájem na nestranném rozhodování převyšující zájem na ochraně právní jistoty a práv nabytých v dobré víře; existence systémové podjatosti jako důvod pro zrušení napadeného správního rozhodnutí
k § 14 odst. 1 správního řádu
k § 66 odst. 3 soudního řádu správního
I. Existence smlouvy o spolupráci uzavřené mezi územním samosprávným celkem a investorem sama o sobě nezakládá systémovou podjatost (§ 14 odst. 1 správního řádu) úředníků podílejících se na rozhodování o záměru, který je předmětem smlouvy. Na systémovou podjatost lze usuzovat až z jejího konkrétního obsahu, z okolností předcházejících jejímu sjednání či z následného jednání smluvních stran.
II. Jestliže soud v řízení o žalobě podle § 66 odst. 3 s. ř. s. dospěje k závěru, že veřejný ochránce práv prokázal existenci systémové podjatosti, pak je nejen splněna podmínka jeho aktivní legitimace k podání žaloby, ale rovněž dán i důvod pro zrušení žalobou napadeného správního rozhodnutí.
III. Při posuzování, zda veřejný ochránce práv prokázal závažný veřejný zájem na podání žaloby podle § 66 odst. 3 s. ř. s., musí v případech systémové podjatosti ochrana právní jistoty a práv nabytých v dobré víře ustoupit zájmu na nestranném rozhodování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2025, čj. 1 As 146/2024-93)
Prejudikatura: č. 534/2005 Sb. NSS, č. 2801/2013 Sb. NSS, č. 2802/2013 Sb. NSS, č. 3452/2016 Sb. NSS, č. 4118/2021 Sb. NSS, č. 4533/2023 Sb. NSS a č. 4577/2024 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 127/1996 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 167/94), č. 98/2001 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 105/01), č. 42/2007 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 722/05), č. 123/2012 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1167/11) a č. 139/2020 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 1/19); rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 9. 2. 2012, Kinský proti České republice (stížnost č. 42856/06).
Věc: Veřejný ochránce práv proti Magistrátu města Olomouce, za účasti 1) Šantovka District, s. r. o., 2) Šantovka Tower, a. s., 3) CETIN, a. s., 4) statutární město Olomouc, 5) Správa železnic, státní organizace a 7) Za krásnou Olomouc, z. s., o umístění stavby, o kasační stížnosti žalobce.

Žalovaný rozhodnutím ze dne 10. 6. 2019 umístil stavbu Šantovka Tower. Jejím stavebníkem jsou osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) (jako původní a nynější stavebník, dále společně jako „stavebník“ nebo „investor“). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu k ochraně veřejného zájmu podle § 66 odst. 3 s. ř. s. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci žalobu usnesením ze dne 24. 3. 2022, čj. 65 A 18/2020-383, odmítl, jelikož shledal, že žalobce neprokázal závažný veřejný zájem na podání žaloby. Toto usnesení ke kasační stížnosti žalobce zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 24. 1. 2024, čj. 1 As 174/2022-92, č. 4577/2024 Sb. NSS, neboť dospěl k závěru, že závažným