č. 4432/2023 Sb. NSS, Rozšířený senát: přípustnost zásahové žaloby Garance
č. 4432/2023 Sb. NSS
Rozšířený senát: přípustnost zásahové žaloby
k § 65 a § 85 soudního řádu správního
Přípustnosti zásahové žaloby podle § 85 s. ř. s. proti jednání správního orgánu odvíjejícímu se od nicotného rozhodnutí nebrání skutečnost, že určení nicotnosti takového rozhodnutí se žalobce mohl domáhat žalobou podle § 65 s. ř. s.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2022, čj. 9 Afs 314/2019-78)
Prejudikatura: č. 2837/2013 Sb. NSS a č. 3579/2017 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 177/2015 Sb.
Věc: Vyšší odborná škola zdravotnická, managementu a veřejnosprávních studii, s. r. o., proti Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně (stěžovatelka) se kasační stížností domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2019, čj. 5 A 188/2016-75, jímž byla podle § 85 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost odmítnuta její žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spatřovaným v nevyplacení části dotace. Stěžejní otázkou sporu bylo, zda žalovaný ve věci vydal rozhodnutí o definitivním snížení dotace podle § 14e odst. 1 věty první zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 19. 2. 2015 (dále jen „rozpočtová pravidla v rozhodném znění“), a kdy se tak stalo.
Stěžovatelka měla za to, že takové rozhodnutí vydáno nebylo; v úvahu připadající akty považovala za součást opakovaně vyměňované korespondence, které nemají náležitosti rozhodnutí, a rozhodnutími tedy nejsou. Domnívala se proto, že je jí část dotace zadržována nezákonně.
Městský soud naopak dospěl k závěru, že takové rozhodnutí existuje. Jedná se o „Oznámení příjemci podpory rozhodnutí Řídícího orgánu OP VK ve věci nezpůsobilosti výdaje projektu“ ze dne 17. 6. 2014, jehož obsahem je definitivní stanovisko žalovaného o nezpůsobilosti jednoho z uplatněných výdajů projektu a nevyplacení příslušné části dotace stěžovatelce. Prostředkem obrany proti tomuto rozhodnutí je žaloba podle § 65 a násl. s. ř. s., nikoli zásahová žaloba podle § 82 a násl. s. ř. s.
Devátý senát Nejvyššího správního soudu tento závěr vyhodnotil jako souladný s konstantní judikaturou, ztotožnil se s ním, a kasační stížnost proto zamítl rozsudkem ze dne 14. 1. 2021, čj. 9 Afs 314/2019-38. Tento rozsudek však byl k ústavní stížnosti stěžovatelky zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn.IV. ÚS 690/21, pro porušení základního práva stěžovatelky na zákonného soudce zaručeného podle čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Devátý senát byl Ústavním soudem zavázán k tomu, aby věc podle § 17 odst. 1 s. ř. s. postoupil k rozhodnutí rozšířenému senátu, neboť mezi tříčlennými senáty Nejvyššího správního soudu (druhým a devátým) existuje rozpor ohledně výkladu závěrů rozšířeného senátu přijatých v usnesení ze dne 18. 4. 2017, čj. 6 Afs 270/2015-48, č. 3579/2017 Sb. NSS, Jihočeská univerzita, v důsledku kterého byla rozdílně hodnocena povaha oznámení ze dne 17. 6. 2014.
Devátý senát postoupil věc rozšířenému senátu usnesením ze dne 24.…
