č. 29/1961 Sb. rozh. tr., Garance
č. 29/1961 Sb. rozh. tr.
Vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu nepřetržitě řádný život pracujícího člověka, je pro zahlazení odsouzení podle § 67 tr. zák. rozhodná délka trestu sníženého milostí presidenta republiky, nikoliv délka trestu pravomocně uloženého.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 30. listopadu 1960 - 1 Tz 55/60.)
Obviněný byl rozsudkem lidového soudu trestního ve spojení s rozsudkem krajského soudu v Praze odsouzen pro trestný čin návodu k padělání veřejné listiny podle § 7 odst. 1, § 159 odst. 1 tr. zák., pro trestný čin padělání veřejné listiny podle § 159 odst. 1 tr. zák. a trestný čin spolupachatelství ke křivému obvinění podle § 162 odst. 1 tr. zák. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 15 měs. Odsouzený trest nastoupil dne 14. 11. 1956 odpykával jej až do dne 12. 6. 1957, kdy mu byl tento trest podle § 389 odst. 4 tr. ř. přerušen. Dne 8. 7. 1957 byl mu pak milostí presidenta republiky zbytek tretu odnětí svobody prominut s podmínkou, že se do dvou let od udělení milosti nedopustí úmyslného trestného činu.
Lidový soud pro Prahu 6 zamítl usnesením ze dne 23. 7. 1960 návrh odsouzeného na zahlazení odsouzení podle § 67 odst. 1 tr. zák. s poukazem, že dosud neuplynula zákonná lhůta k zahlazení odsouzení.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu zrušil uvedené usnesení lidového soudu pro Prahu 6 a vrátil mu věc s tím, aby o návrhu znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda Nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že za daných okolností lidový soud při rozhodování o zahlazení…
