č. 28/1957 Sb. rozh. obč., Garance
č. 28/1957 Sb. rozh. obč.
1. Byl-li zaměstnanec předčasně propuštěn a sám nechce pokračovat v pracovním poměru a souhlasí s odchodem ze zaměstnání, jde tu o souhlas s rozvázáním pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 písm. a) dekr. č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti. Takovýto zaměstnanec se může domáhat náhrady mzdy za výpovědní lhůtu podle § 1162 o. z. o. (§§ 20, 21 zák. č. 244/1922 Sb.), resp. § 37 zák. č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích. Se zřetelem k ustanovení § 27 Ústavy je však zaměstnavatel oprávněn započítat si to, co zaměstnanec ušetřil tím, že práci podle pracovní smlouvy nekonal, dále co si vydělal jiným zaměstnáním nebo co si vydělat úmyslně zanedbal, a to bez časového omezení, jak ho k tomu opravňuje § 1162 b) věta první o. z. o. a § 37 odst. 1 zák. č. 154/1934 Sb. O úmyslné zanedbám ve smyslu cit. usnesení nejde, když se zaměstnanec ucházel o práci na odboru pracovních sil rady ONV.
Za souhlas se zrušením pracovního poměru nelze považovat vstup zaměstnance do přechodného zaměstnání.
2. Nesouhlasí-li bezdůvodně propuštěný zaměstnanec se zrušením pracovního poměru nelze vzhledem ke kogentním ustanovením § 13 dekr. č. 88/1945 Sb., § 22 bod 5 dekr č. 104/1945 Sb., ozávodních a podnikových radách, § 27 zák. č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích, spojovat s bezdůvodným propuštěním účinky skončení pracovního poměru. Ustanovení § 1162 b) o. z. o. í§§ 20, 21 zák. č. 244 1922 Sb ), resp. § 37 zák. č. 154/1934 Sb. tu nelze aplikovat. Zaměstnanec se může kromě jiného (na př. určení trvání pracovního poměru) domáhat zaplacení mzdy za dobu po bezdůvodném propuštění podle § 1155 o. z. o., přičemž zaměstnavatel je podle výslovného znění tohoto ustanovení oprávněn započíst si to, co zaměstnanec ušetřil tím, že k službám nedošlo, nebo co si jiným zaměstnáním vydělal nebo úmyslně zanedbal vydělat. I v tomto případě stačí, že se zaměstnanec ucházel o práci u odboru pracovních sil rady ONV.
3. Při bezdůvodném zrušení pracovního poměru trvají právní účinky pracovního poměru a zaměstnavatel je povinen zaměstnávat zaměstnance dále tak, jak bylo smluveno, a poskytnout mu za to mzdu. Jestliže zaměstnavatel nesplní tuto svoji povinnost, vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za práci, kterou byl ochoten konat.
Ve výroku rozsudku zjišťujícího, že pracovní poměr trvá, není třeba zvlášť vyslovit povinnost zaměstnavatele vzít bezdůvodně propuštěného zaměstnance zpět do práce, stejně jako není třeba vyslovit trvání ostatních povinností a práv účastníků pracovního poměru.
4. Předchozí projednání v závodním výboru (§ 22 bod 5 dekr. č. 104/1945 Sb.), event. předchozí souhlas závodního výboru (§ 27 zák. č. 51/1955 Sb.) je nutnou podmínkou platného rozvázání pracovního poměru i v případech předčasného zrušení pracovního poměru z důležitých důvodů.
Předchozí souhlas dává celý závodní výbor jako kolektivní orgán. Nestačí, aby předchozí souhlas vyslovil jen předseda závodního výboru nebo t. zv. užší výbor, anebo aby souhlas závodního výboru byl nahrazen souhlasem příslušného orgánu jednotné odborové organisace.
Usnesení závodního výboru, jímž byl udělen souhlas k předčasnému…
