č. 25/1956 Sb. rozh. tr., Garance
č. 25/1956 Sb. rozh. tr.
K otázce, pokud je výkon trestu odnětí svobody uloženého odsouzenému pro jiný trestný čin důvodem přeměny nápravného opatření v trest odnětí svobody podle § 40 odst. 2 tr. zák.
Nastane-li důvod k přeměně nápravného opatření v trest odnětí svobody teprve během výkonu nápravného opatření, přemění se v trest odnětí svobody toliko zbytek nápravného opatření.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 16. prosince 1955, 1 Tz 173/55.)
Obviněný byl pravomocným rozsudkem lidového soudu v Zábřehu z 2. listopadu 1953 odsouzen pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 tr. zák. k nápravnému opatření na šest měsíců beze změny zaměstnání, při čemž bylo stanoveno, že z odměny přináležející obviněnému za práci propadá jedna desetina ve prospěch státu.
Lidový soud v Zábřehu usnesením z 13. ledna 1955 přeměnil k návrhu okresního prokurátora nápravné opatření v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří měsíců. Své rozhodnutí lidový soud odůvodnil v podstatě tím, že z výpovědi dispečera stavební montážní správy stavebního závodu, kde byl obviněný zaměstnán, zjistil, že obviněný řádně nepracoval, že od 15. května 1954 se hlásil jako nemocný a od té doby je jako nezvěstný veden v seznamu bulačů, a dále tím, že obviněný byl rozsudkem lidového soudu trestního v Ostravě z 10. března 1954 odsouzen za další trestné činy k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, kterýžto trest si odpykává v době tohoto rozhodnutí. Toto usnesení se stalo pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil usnesení lidového soudu a tomuto soudu nařídil, aby o návrhu okresního prokurátora na přeměnu nápravného opatření uloženého obviněnému rozsudkem lidového soudu v Zábřehu z 2. listopadu 1953 znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona v podstatě uvádí, že lidový soud řádně nezjistil všechny okolnosti potřebné pro rozhodnutí o přeměně nápravného opatření v trest odnětí svobody a že nevzal v úvahu, že po určitou dobu byly zaměstnavatelem obviněného srážky ze mzdy odváděny prokuratuře, což nasvědčuje tomu, že nápravné opatření bylo alespoň zčásti vykonáváno řádně. Předseda nejvyššího soudu zároveň navrhl nápravu vadného usnesení (§ 218 odst. 2 tr. ř.).
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
V daném případě lidový soud porušil zákon především v ustanovení § 2 odst. 3 tr. ř., protože si náležitě nezjistil všechny…
