1.1 Aktuálně ze Sbírky zákonů
Mgr. Jan Břeň
Uvádíme přehled vybraných právních předpisů a dalších aktů státních orgánů publikovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (dále jen "Sbírka zákonů") – od částky 72/2024 do částky 122/2024
Částka 72 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024
Nález Ústavního soudu ze dne 14. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 42/23, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Jenštejn č. 3/2017 ze dne 7. 11. 2017 o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2023, kterou se zrušuje část obecně závazné vyhlášky č. 3/2017 (publikovaný pod č. 72/2024 Sb.)
Ústavní soud rozhodl, že se výše uvedená obecně závazná vyhláška obce Jenštejn zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Ústavní soud v tomto nálezu odpovídá na otázku, kdy nejpozději mohla obec vydat obecně závaznou vyhlášku, došlo-li ke zhodnocení pozemku v květnu 2017. Obec Jenštejn na jaře 2017 dokončila stavbu vodovodu a kanalizace v části obce Dehtáry. Kolaudační souhlas pro tyto stavby nabyl právní moci dnem 18. 5. 2017. V červenci 2017 nabyla účinnosti novela § 10c zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, která stanovila, že obec může obecně závaznou vyhlášku o výši sazby poplatku vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabyl právní moci kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu či kanalizace. Zastupitelstvo obce Jenštejn rozhodlo na svém zasedání dne 7. 11. 2017 o vydání obecně závazné vyhlášky č. 3/2017, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu a kanalizace v místní části Jenštejn-Dehtáry. Tato obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti v listopadu 2017. Zastupitelstvo později v návaznosti na výzvu Ministerstva vnitra ke zjednání nápravy předmětnou obecně závaznou vyhlášku novelizovalo obecně závaznou vyhláškou č. 1/2023, která nabyla účinnosti v srpnu 2023. Přestože obec obecně závaznou vyhlášku novelizovala, podle ministerstva napravila pouze některé dílčí nezákonnosti a svůj postup nepřehodnotila ani po následném upozornění ministerstva z června 2023. Ministerstvo následně vydalo rozhodnutí o pozastavení účinnosti této obecně závazné vyhlášky a stanovilo patnáctidenní lhůtu ke zjednání nápravy. Obec nápravu nezjednala, a proto ministerstvo podalo návrh na zrušení popisované obecně závazné vyhlášky.
Ministerstvo vnitra navrhlo zrušení obecně závazné vyhlášky s argumentací, že obec zneužila zákonem svěřenou pravomoc a působnost. Hlavní argument ministerstva je, že napadená obecně závazná vyhláška je nepřípustně retroaktivní. Podle mínění ministerstva totiž poplatková povinnost vzniká okamžikem kolaudace stavby. Nebyl-li místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku zaveden již v době zhodnocení pozemku, nemůže podle ministerstva vzniknout na základě následně vydané obecně závazné vyhlášky.
Plénum Ústavního soudu návrhu ministerstva vyhovělo. Pro přezkum souladu obecně závazných vyhlášek obcí s ústavním pořádkem nebo zákonem Ústavní soud využívá tzv. test čtyř kroků. Podstata posuzovaného případu spočívala ve třetím kroku. Plénum v návaznosti na dosavadní judikaturu upřesnilo, jaká kritéria třetí krok testu pro posuzování obecně závazných vyhlášek zahrnuje. Jde jednak o kritérium rozporu s obecnými ústavními principy, mezi něž patří například omezení základních práv obecně závaznou vyhláškou pouze za podmínek stanovených ústavním pořádkem, určitost a bezrozpornost právní regulace, zákaz diskriminace či zákaz pravé retroaktivity. Dalším kritériem je zneužití pravomoci obce, tedy posouzení, zda obec obecně závaznou vyhláškou nesleduje účel, který není zákonem umožněn. Samotná obecně závazná vyhláška obce Jenštejn přitom nesplnila podmínky třetího kroku testu, a to hned ze dvou důvodů.
Za prvé, obec postupovala pravě retroaktivně, protože v posuzovaném případě zavedením poplatkové povinnosti v listopadu 2017 zasáhla do "uzavřeného skutkového stavu" a změnila právní následky, které již v minulosti vznikly. Projednávaný případ je specifický tím, že ke kolaudaci stavby vodovodu a kanalizace došlo za předchozí právní úpravy a k vydání obecně závazné vyhlášky již za nové právní úpravy. U místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku muselo vydání obecně závazné vyhlášky zavádějící poplatek vždy předcházet kolaudaci. Nabyl-li tedy kolaudační souhlas pro stavbu vodovodu a kanalizace v části obce Dehtáry právní moci dne 18. 5. 2017, mohla obec podle výkladu tehdejší právní úpravy vydat obecně závaznou vyhlášku zavádějící místní poplatek jen do tohoto data. Pokud obec obecně závaznou vyhlášku do tohoto data nevydala, došlo ke zmíněnému "uzavření skutkového stavu". Pozdější vydání obecně závazné vyhlášky v listopadu 2017 do tohoto uzavřeného skutkového stavu zasáhlo k tíži dotčených osob tak, že s nimi obecně závazná vyhláška spojila jiné (nové) právní účinky v podobě poplatkové povinnosti. To je pravá retroaktivita.
Za druhé, obec zneužila místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku "možností jeho připojení" na stavbu vodovodu a kanalizace k tomu, aby místo něj ve skutečnosti zavedla poplatek za "budoucí připojení" na vodovodní či kanalizační přípojku, což zákon zakazuje. Podle zákona o vodovodech a kanalizacích totiž připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky nesmí být podmiňováno vyžadováním finančních nebo jiných plnění (tedy ani místním poplatkem). Účelem tohoto zákazu je neodrazovat vlastníky od připojení na vodovod či kanalizaci. Samotné připojení je totiž ve veřejném zájmu, protože obecně přispívá k ochraně veřejného zdraví a životního prostředí.
Závěr, že posuzovaná obecně závazná vyhláška vykazuje znaky pravé retroaktivity, ale neznamená, že by zavedení místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu či kanalizace až po kolaudaci bylo vždy pravě retroaktivní. Novelizovaný § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích od července 2017 výslovně připouští, aby obec vydala obecně závaznou vyhlášku zavádějící poplatek nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí (souhlas) stavby vodovodu či kanalizace. V tomto případě o pravou retroaktivitu nejde a nic nebrání aplikaci tohoto pravidla na kolaudace stavby vodovodu či kanalizace, ke kterým došlo po 1. 7. 2017. V takovém případě se totiž skutkový stav neuzavřel a žádný právní následek podle účinné právní úpravy nevznikl. Skutkový stav by se uzavřel – a právní následek v podobě uplynutí lhůty pro stanovení poplatku by vznikl – až skončením příslušného kalendářního roku. Pak už obec zase obecně závaznou vyhlášku stanovující předmětný místní poplatek vydat nemůže.
Částka 73 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024
Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 26/22, o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení čl. 5 odst. 2 obecně závazné vyhlášky obce Číměř č. 3/2021, o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, ve znění obecně závazné vyhlášky č. 1/2022 (publikovaný pod č. 73/2024 Sb.)
Ústavní soud rozhodl, že se výše uvedené ustanovení obecně závazné vyhlášky obce Číměř ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Právní věty nálezu:
Limity činnosti územní samosprávy podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy České republiky ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod představují mimo jiné kogentní ustanovení zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, upravující jednotlivé základní parametry místních poplatků.
Upraví-li obec obecně závaznou vyhláškou úlevu na místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství pro zde přihlášené osoby (s trvalým pobytem na jejím území), kterou narušuje základní parametry tohoto poplatku stanovené kogentními ustanoveními zákona o místních poplatcích, dochází k jejich porušení. Modifikuje-li obec výši poplatku podle kritéria trvalého pobytu, aniž tak činí z legitimního věcného důvodu a přiměřeně, nelze porušení těchto kogentních ustanovení zákona akceptovat jako ústavně chráněný projev práva na samosprávu a obec se ocitá mimo meze působnosti svěřené jejímu zastupitelstvu podle čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny.
Částka 74 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 4. dubna 2024
Nález Ústavního soudu ze dne 21. února 2024, sp. zn. Pl. ÚS 49/23, o návrhu ředitele Krajského úřadu Jihomoravského kraje na zrušení nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád (publikovaný pod č. 74/2024 Sb.)
Ústavní soud zrušil čl. 2, 3, 4, 5 a dále čl. 6 ve slovech "provozovaného místními spolky" nařízení obce Velké Hostěrádky č. 1/2013, kterým se vydává tržní řád, a to dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení čl. 6 ve slovech "na ohlášené očkování domácích zvířat" citovaného téhož nařízení obce Velké Hostěrádky zamítlo.
Právní věty nálezu:
I. Vymezení prodejních míst ve smyslu § 18 odst. 1 ŽZ je obligatorní náležitostí tržního řádu, kterou musí vždy obsahovat, aby byl v souladu s příslušným zákonným zmocněním. Prodejní místa je třeba identifikovat přesným a nezaměnitelným popisem přímo v tržním řádu.
II. Zákaz některých forem prodeje zboží nebo poskytování služeb podle § 18 odst. 4 živnostenského zákona není obligatorní ani fakultativní částí tržního řádu; obec jej může stanovit zvláštním nařízením mimo tržní řád či jej upravit spolu s ním – v každém případě obstojí samostatně.
III. Při stanovení rozsahu zákazu tzv. podomního a pochůzkového prodeje není přípustné mít odlišný právní režim pro druhově obdobné či shodné akce pouze na základě osoby pořadatele akce, aniž by pro takové odlišné zacházení existoval legitimní důvod.
Částka 81 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 9. dubna 2024
Zákon č. 81/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
Novela zákona o státní památkové péči stanovuje, že věc vykazující znaky kulturní památky podle § 2 odst. 1, která byla na území České republiky zapůjčena za účelem vystavování, restaurování nebo vědeckého zkoumání, nepodléhá provedení jakéhokoliv výkonu rozhodnutí ani exekuci a předběžným opatřením nelze uložit s takovou věcí nenakládat, je-li takové zapůjčení v zájmu České republiky; nelze ani přijmout jakékoli rozhodnutí nebo opatření, které by bránilo vrácení takové věci. Zájem České republiky na zapůjčení osvědčuje ministerstvo kultury.
Účinnost od 24. dubna 2024
Částka 87 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024
Ústavní zákon č. 87/2024 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
Novela Ústavy České republiky například stanoví, že územní vymezení volebních obvodů pro volby do Senátu stanoví zákon. Je-li to nezbytné k zachování rovnosti volebního práva, zákon o územním vymezení volebních obvodů se změní; tuto změnu v územním vymezení volebních obvodů lze provést nejdříve po uplynutí dvanácti let od poslední takové změny územního vymezení volebních obvodů. Volby do Senátu se konají v prvním celém týdnu měsíce října. Stanoví-li zákon, že se tyto volby mohou konat ve více kolech, platí to pro první kolo. Volební období zastupitelstev je čtyřleté. Volby do zastupitelstev se konají v prvním celém týdnu měsíce října roku, v němž volební období uplyne.
Novela ústavního zákona o bezpečnosti České republiky stanoví, že bylo-li volební období prodlouženo třetině senátorů nebo zastupitelstvům územních samosprávných celků, následující volební období se o dobu tohoto prodloužení zkracuje.
Účinnost od 1. ledna 2026
Částka 88 Sbírky zákonů, která byla zpřístupněna dne 16. dubna 2024
Zákon č. 88/2024 Sb., o správě voleb
Tento zákon upravuje společná pravidla výkonu státní správy voleb do Parlamentu České republiky, volby prezidenta republiky, voleb do zastupitelstev krajů, voleb do zastupitelstev obcí a voleb do Evropského parlamentu. Zvláštní pravidla výkonu státní správy, zvláštní podmínky výkonu volebního práva a zvláštní pravidla zjišťování výsledků voleb stanovují zákony upravující volby uvedené výše (dále jen "příslušný zákon o volbách"). Tento zákon dále zapracovává příslušné předpisy Evropské unie upravující volby do Evropského parlamentu a volby do zastupitelstev obcí.
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, volba prezidenta republiky a volby do Evropského parlamentu se konají na území České republiky a v zahraničí. Ostatní druhy voleb se konají pouze na území České republiky. Na území České republiky se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb začíná hlasování ve 14.00 hodin a končí ve 22.00 hodin. Druhý den voleb začíná hlasování v 8.00 hodin a končí ve 14.00 hodin. V zahraničí se volby konají ve 2 dnech, kterými jsou
-
čtvrtek a pátek, kdy hlasování začíná ve 14.00 hodin a končí ve 21.00 hodin místního času, jde-li o hlasování v místě, v němž nastává shodně označený hodinový čas později o více než 2 hodiny ve srovnání s hodinovým časem…
