Input:

R 99/1956; Garance

č. 99/1956 Sb. rozh. obÄŤ.
K otázce rodinného domku ve smyslu § 1 písm. f) nař. č. 179/ 1950 Sb. o důležitých důvodech k výpovědi chránených nájmů nebo k jich zrušení bez výpovedi.
O třetí byt „zřízený využitím svažitého staveniště“ jde i tehdy, jestliže celé podlaží tohoto bytu je situováno nad terénem, je-li tomu tak proto, že svah byl částečně odkopán, za domkem zřízen dvorek a odkopný svah zajištěn zdí.
(Rozhodnutí krajského soudu v Praze z 21. října 1955, 22 Co 654/55.)
Lidový soud civilní v Praze přivodil k výpovědi z bytu odpůrce, maje za to, že je dán důležitý důvod výpovědi podle § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb. o důležitých důvodech k výpovědi chráněných nájmů nebo k jich zrušení bez výpovědi.
V odvolání brání se odpůrce proti výpovědi a snaží se dolíčit, že lidový soud k výpovědi neměl přivolit, ježto nejde v souzené věci o rodinný domek ve smyslu § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb., případně že řízení zůstalo v uvedeném směru neúplné.
Krajský soud odvolání ve věci samé nevyhověl.
Z odůvodnění:
Pojem „využití svažitého staveniště“ ke zřízení třetího bytu jako charakteristický znak při rodinném domku stanovil především § 2 odst. 1 vl. nař. č. 163/1947 Sb. o přídělu konfiskovaných rodinných domků a převzala jej i vyhláška č. 1152/1948 Ú. l. I (bod 232). Typickým případem bude zpravidla byt, jehož podlaží z jedné strany bude nadvýšeno nad terénem, na opačné straně bude sníženo pod terén. Na této části bude často byt nepodsklepen. Využití svahového staveniště ke zřízení bytu znamená stavbu takovou, při níž se uspoří proti normálnímu situování stavby, při kterém by bylo celé podlaží nadvýšeno nad terén na obou stranách svahu.
Jde o to, zda tato podmínka je splněna i tam, kde sice celé podlaží je situováno nad terénem,