Input:

č. 98/1968 Sb. rozh., Garance

č. 98/1968 Sb. rozh.
Dohoda o hmotné odpovědnosti může být uzavřena i při dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr, jmenovitě při dohodě o pracovní činnosti; zejména z ustanovení § 235 odst. 1 zák. práce neplyne, že by byla taková dohoda neplatná podle § 242 odst. 1 písm. a) zák. práce.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 5. 1968, 6 Cz 38/68.)
Žalobce uvedl v žalobě, že dne 21. 7. 1966 uzavřel se žalobkyní smlouvu, správně dohodu o pracovní činnosti, podle které se žalovaná zavázala provádět za podmínek v dohodě blíže uvedených stánkový prodej zboží převzatého z jeho prodejny 317-04 v K. V. Protože bylo k 12. 9. 1966 zjištěno v prodejním stánku manko ve výši 874, 65 Kčs, za něž podle uvedené dohody žalovaná odpovídá, požadoval žalobce, aby bylo žalované uloženo zaplacení uvedené částky.
Žalovaná popřela, že by ke vzniku škody došlo jejím zaviněním, a navrhovala zamítnutí žaloby.
Okresní soud v Karlových Varech uložil rozsudkem z 8. 8. 1967 žalované, aby zaplatila žalobci 600 Kčs s 3 % úroky od 12. 9. 1966 a na nákladech řízení 129,80 Kčs, vše v měsíčních splátkách po 100 Kčs počínaje dnem 10. 9. 1967 pod ztrátou výhody splátek; ve zbytku žalobu zamítl. Odpovědnost žalované posuzoval podle § 176 zák. práce s tím, že toto ustanovení je použitelné i při dohodě o pracovní činnosti uzavřené mezi účastníky podle § 232 zák. práce a že žalovaná převzala v dohodě o pracovní činnosti ze dne 21. 7. 1966 zboží a jiné hodnoty na základě písemných dokladů o hmotné odpovědnosti a vzala na sebe závazek k vyúčtování svěřených hodnot i k úhradě zjištěného schodku. protože se žalované v průběhu řízení nepodařilo prokázat, že schodek vznikl bez jejího zavinění, nezprostila se odpovědnosti za něj a musí žalobci škodu nahradit; v její prospěch použil však okresní soud ustanovení § 183 zák. práce a určil náhradu škody sníženou částkou 600 Kčs.
K odvolání žalované jednal ve věci krajský soud v Plzni, který zrušil usnesením z 29. 12. 1967 rozsudek soudu prvního stupně. Podle názoru odvolacího soudu předpokládá dohoda o hmotné odpovědnosti podle § 176 zák. práce existenci pracovního poměru. Proto není možno uzavřít takovou dohodu při dohodě o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 232 zák. práce, ze které odpovídá pracovník organizaci podle § 235 odst. 1 zák. práce jen za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při výkonu práce nebo v přímé souvislosti s ním stejně jako pracovníci v pracovním poměru, nikoli tedy na základě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je pracovník povinen vyúčtovat. Jakákoli dohoda o hmotné odpovědnosti v rámci uzavřené dohody o pracovní činnosti je podle přesvědčení odvolacího soudu neplatná podle § 242 odst. 1 písm. a) zák. práce pro rozpor s ustanovením § 235 odst. 1 zák. práce. S ohledem na tyto závěry vrátil krajský soud věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, aby - vycházeje z uvedeného právního názoru - doplnil dokazování a rozhodl znovu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou Nejvyššího soudu, že byl usnesením krajského soudu porušen zákon a zrušil je.
Z odůvodnění:
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr mají umožnit organizacím zajištění těch úkolů, jejichž plnění