Input:

R 97/1958; Garance

č. 97/1958 Sb. rozh. obÄŤ.
Je v zájmu dítěte, aby mělo co nejširší styky s rodičem, u kterého není ve výchově, pokud to vzájemné vztahy mezi rodiči dovolují.
Tam, kde dochází k rušivým zjevům, nutno při úpravě styku brát zřetel na to, aby nebyl narušen zdravý tělesný a duševní vývoj dítěte.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 29. dubna 1958, Cz 71/58.)
Lidový soud v Milevsku upravil styk otce s dítětem, svěřeným do výchovy a výživy matky tak, že otec je oprávněn navštěvovat dítě v obci bydliště dítěte každý týden po dobu jednoho dne a to, že otec si na tyto návštěvy brával s sebou svého švagra. Na nevhodnost návštěv otcových, vykonávaných v průvodu jeho švagra, poukazuje i vyjádření rady MNV v Chrástu opírající se o názory a přesvědčení místních občanů.
Krajský soud se v odůvodnění svého usnesení z 27. srpna 1957 nezabýval významnou skutečností, totiž tím, že otec si dítě ponechával přes stanovenou dobu dvou měsíců a při této příležitosti žádal o odnětí dítěte z výchovy matky. Tak např. byl otec povinen vrátit dítě 30. června 1957; znovu dítě matce nevrátil a příkazu daného soudem neuposlechl, dítě ze své domácnosti odstranil a umístil je znovu u své sestry. Nerespektováním soudních rozhodnutí vytváří otec stav, kdy dítě po řadu měsíců je odňato z mateřské péče, a kdy otec využívá přivyknutí dítěte ve své rodině k tomu, aby poukazoval na to, že dítě chce u něho zůstat a k matce nechce. Tento stav je ovšem v zájmu dítěte zcela nežádoucí, jak hodnotí i vyjádření rady MNV v Chrástu, které upozorňuje na nutnost, aby dítě mělo skutečnou výchovu a nikoli nabádání proti vlastní matce. I lékařské posudky při hodnocení zdravotního stavu dítěte konstatují, že stálý spor o dítě nevytváří klidné prostředí pro jeho zdárný vývoj. Lze plně souhlasit se závěrem lidového soudu v Milevsku v usnesení ze dne 19. dubna 1957, které poukazuje na nevhodnost částečného střídání výchovného prostředí u dítěte, které vyžaduje, aby dítě si zvykalo vždy na nové prostředí. Tyto okolnosti měl krajský soud pečlivě hodnotit z hlediska zájmu dítěte a měl uvážit, že v zájmu klidné a nerušené výchovy dítěte je nutno dát možnost matce, aby o dítě pečovala po delší dobu bez rušivých a nevhodných zásahů. Krajský soud měl uvážit, že k těmto zásahům dochází v období, po které otec nepřetržitě má dítě u sebe na návštěvě. Po dobu těchto dvou měsíců, prakticky však po dobu delší, neboť otec po této době dítě matce dobrovolně nevrací, je dítě vychováváno ve