č. 94/1958 Sb. rozh. tr., Garance
č. 94/1958 Sb. rozh. tr.
Účinným prostředkem k potlačení trestné činnosti pachatelů, kteří se obohacují ke škodě pracujících neoprávněnými kapitalistickými formami získávání bezpracných zisků, je i ukládání takových vedlejších trestů, kterými budou odčerpány mnohdy nekontrolovatelné bezpracné zisky umožňující popřípadě další soukromo- kapitalistické podnikání.
Soud může bez návrhu prokurátora vyslovit zabrání jen, jde-li o věci, náležející pachateli (§74 odst. 1 písm. a), b) resp. d) tr. zák.]. Jde-li o věci, jež pachateli nenáležejí, může soud vyslovit zabrání [§ 74 odst. 1 písm. c) resp. d) tr. zák.] pouze na návrh prokurátora.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 19. září 1958, 1 Tz 221/58.)
Obžalovaný, který se navenek zaměstnával tím, že vypomáhal své nemocné manželce při vedení soukromého maloobchodu papírem, hromadil neoprávněně ve větším rozsahu papír nejrůznějšího druhu, který pak zpracovával, přičemž zaměstnával několik dalších osob (jako domácké dělníky) a upravený papír potom prodával, čímž nabyl značné neoprávněné zisky, o čemž svědčily jeho běžné účty u Státní banky československé znějící na částku přesahující 400.000 Kčs .
Lidový soud trestní v Praze uznal obžalovaného vinným trestnými činy spekulace podle § 134a odst. 1 tr. zák. a příživnictví podle § 188a tr. zák. a uložil mu podle § 134a odst. 1 tr. zák. se zřetelem k § 22 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců.
Krajský soud v Praze k odvolání obvodního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu ve výroku o trestu a uložil obžalovanému pdle § 134a odst. 1 tr. zák. se zřetelem k § 22 odst. 1 tr. zák. nový nepodmíněný úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a podle § 48 tr. zák. peněžitý trest v částce 25 000 Kčs, pro případ jeho nedobytnosti náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.
Nejvyšší soud k stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona v podstatě vytýká, že krajský soud při výměře trestu nepřihlědl náležitě k osobě obžalovaného a ke způsobu a rozsahu jeho činnosti a k dosaženým neoprávneným ziskům, následkem čehož pak uložil trest, který vzhledem k tomu, že nebyl uíožen vedlejší trest propadnutí jmění, je v očividném nepoměru k nebezpečnosti činu pro společnost Dále vyslovuje stížnost pro porušení zákona názor, že krajský soud měl podle § 74 tr. zák. vyslovit zabrání věcí zajištěných v řízení proti obžalovanému, jež náležejí manželce obžalovaného, poněvadž tato z nedbalosti přispěla k spáchání trestných činů.
Rozsudkem krajského soudu byl porušen zákon.
Ani lidový ani krajský soud nehodnotily osobu obžalovaného, z jehož celého způsobu života je patrno, že jde o typického vykořisťovatele s nepřátelským poměrem k lidově demokratickému zřízení (o čemž svědčí jeho předchozí odsouzení pro nepřátelské jednání proti republice podle § 129 tr. zák. a snižování vážnosti presidenta republiky podle § 110 odst. 1, 2 tr. zák.), který ještě v letech 1956 a 1957 vykořisťoval cizí pracovní síly. Obžalovaný zneužil toho, že jeho manželka měla maloobchod s papírem k pokoutnímu…
