Input:

R 94/1955; Garance

č. 94/1955 Sb. rozh. obÄŤ.
Dědická dohoda, která zákazem zcizení a zatížení omezuje vlastnické právo dědice přejímajícího nemovitosti patřící do dědictví, příčí se občanskému zákoníku a nemůže být podle §§ 76, 335 odst. 2 o. s. ř. schválena.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 18. února 1955, Cz 33/55.)
V dědické věci po A., zemřelé 26. července 1951, uzavřeli dědicové při projednávání dědictví dne 30. září 1952 dědickou dohodu, podle níž pozůstalý syn B. převzal veškeré jmění tvořící dědictví včetně nemovitostí s omezením, že tyto nemovitosti nezcizí jednáním mezi živými a že nedovolí, aby se z jakéhokoli důvodu do domu převzatého z dědictví nastěhoval C.
Státní notářství v Karviné schválilo tuto dědickou dohodu podle § 335 o. s. ř. a dalším usnesením potvrdilo dědicům nabytí dědictví ze zákona s poukazem na dědickou dohodu dědici při projednávání dědictví uzavřenou.
Lidový soud v Karviné podle usnesení o potvrzení dědictví zapsal pak v pozemkové knize pro B. vlastnické právo k domu a pozemkům a současně vložil jako věcné břemeno omezení vlastnického práva zákozem zcizení a zákazem povolit, aby se do domu nastěhoval C.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že všemi uvedenými rozhodnutími byl porušen zákon, tato rozhodnutí zrušil a státnímu notářství v Karviné uložil, aby dále ve věci jednalo a znovu rozhodlo.
Z odůvodnění:
V novém občanském zákoníku, který upravuje občanské vztahy s hlediska zásad lidově demokratického zřízení a se zřetelem k jeho dalšímu vývoji, není žádného ustanovení o obmezení vlastnického práva smluvním zákazem zcizení a zatížení. Jde ó institut věcného práva a toto