Input:

č. 90/1958 Sb. rozh. tr., Garance

č. 90/1958 Sb. rozh. tr.
Trestný čin výtržnictví je trestným činem úmyslným, u kterého je možný pokus podle § 5 odst. 1 tr. zák. Jestliže výtržnický čin pachatele nevzbudí veřejné pohoršení, ačkoliv takový výsledek podle běžných zkušenosti bylo možno očekávat, lze dovodit, že pachatel jednal v úmyslu vzbudit veřejné pohoršení a že se proto dopustil pokusu trestného činu výtržnictví podle § 5 odst. 1, § 188b tr. zák.
Ustanovení § 110 tr. zák. chrání vážnost osoby presidenta republiky pouze pokud jeho úřad trvá. Nevztahuje se tedy na již zemřelého nebo z výkonu funkce odstoupivšího presidenta republiky.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 25. července 1958, 1 Tz 175/58.)
Obžalovaný byl v době státního smutku nad úmrtím presidenta republiky ve společnosti svého otce a dvou dalších známých v hostinci, kde požil alkoholické nápoje. Po půlnoci 16. listopadu 1957 všichni z hostince odešli. Před výkladní skříní SČSP, která byla smutečně vyzdobena a v níž byl umístěn obraz zesnulého presidenta republiky, obžalovaný hlasitě pronesl urážlivé výroky o zesnulém presidentu republiky, dotýkající se i lidově demokratického společenského řádu. Tyto výroky pak opakoval před další výkladní skříní stejně vyzdobenou. Obžaloba spatřovala v tomto jednání obžalovaného trestný čin snižování vážnosti presidenta republiky podle § 110 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák. a trestný čin výtržnictví podle § 188b tr. zák.
Lidový soud v Chotěboři uznal obžalovaného vinným trestným činem výtržnictví podle § 188b tr. zák., neshledal však, že by byl obžalovaný naplnil též znaky trestného činu snižování vážnosti presidenta republiky podle § 110 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., vzhledem k tomu, že toto ustanovení chrání vážnost presidenta republiky pouze v době, kdy je ve funkci.
Krajský soud v Pardubicích k odvolání obžalovaného a okresního prokurátora zrušil rozsudek lidového soudu a trestní stíhání obžalovaného podle § 245 odst. 1, § 271 tr. ř. a čl. III č. 1 rozh. presidenta republiky z 1. prosince 1957 o amnestii zastavil.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil usnesení krajského soudu a tomuto soudu nařídil, aby o odvoláních obžalovaného a okresního prokurátora znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona v podstatě vytýká, že právní názor, že ustanovení § 110 tr. zák. o snižování vážnosti presidenta republiky chrání vážnost presidenta republiky pouze po dobu výkonu jeho funkce, je nesprávný, že čin se stal veřejně a že soud ani nezkoumal, zda a kdy zpráva o jednání obžalovaného pronikla do veřejnosti a jaký měla ohlas.
Uvedeným usnesením krajského soudu byl porušen zákon.
Stížnosti pro porušení zákona nelze přisvědčit, pokud se snaží dovodit, že ustanovení § 110 tr. zák. chrání vážnost zemřelého presidenta republiky. Podle ustálené judikatury i podle smyslu uvedeného zákonného ustanovení, zákon nechráni pouze osobní čest presidenta republiky, nýbrž především obecnou vážnost, kterou požívá jako přední představitel republiky. Z toho pak vyplývá závěr, že citované zákonné ustanovení chrání vážnost osoby presidenta republiky pouze, pokud jeho úřad trvá. Nevztahuje se tedy na již zemřelého nebo z výkonu