Input:

R 9/1957; Garance

č. 9/1957 Sb. rozh. obÄŤ.
Účastníky řízení o vyklizení bytu nejsou osoby, které na vyklizované nemovitosti jsou jen na základě práva vyklizovaněho nájemce.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. července 1956, Cz 300/56.)
Lidový soud v Trutnově nařídil výkon exekuce vyklizením bytu. Manželka povinného podala proti tomuto usnesení stížnost, v níž uplatňovala, že smír, který je exekučním titulem, uzavřel povinný bez jejího vědomí a dále, že náhradní byt není zajištěn, neboť byl již jinak obsazen, takže potvrzení MNV v Trutnově, po jehož předložení byl výkon exekuce nařízen, neodpovídá skutečnosti.
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl o této stížnosti věcně, neboť došel k závěru, že stěžovatelka je účastnicí řízení a že je proto podle §§ 174, 196 o. s. ř. oprávněna ke stížnosti. Usoudil tak z toho, že stěžovatelka může být provedením vyklizení bytu přímo dotčena ve svém právu bydlet v uvedeném bytě a že je proto podle druhé vedlejší věty § 5 o. s. ř. účastnicí exekučního řízení, v němž jde o vyklizení tohoto bytu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu, že uvedeným usnesením krajského soudu v Hradci Králové byl porušen zákon.
Odůvodnění.
Okruh účastníků řízení je v § 5 o. s. ř. určen trojím způsobem, a to tak, že účastníkem je ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení rozhodováno, nebo ten, kdo může být rozhodnutím soudu ve svých právech přímo dotčen, nebo ten, koho zákon za účastníka označuje.
Vzhledem k tomu, že v daném případě jde o exekuční řízení, pro něž stanoví § 427 o. s. ř., že účastníky v tomto řízení jsou vymáhající věřitel a dlužník (povinná strana), jde o to, v jakém poměru je druhá část definice účastníka daná v § 5 o. s. ř. k části třetí. Je jasné, že kdyby se s druhou částí vystačilo i pro ty případy, pro které má zákon ustanovení zvláštní, nebylo by těch zvláštních ustanovení zapotřebí. Poněvadž však tato zvláštní ustanovení zákon má a v § 5 o. s. ř. na ně výslovně pamatuje, plyne z toho jako jediný možný závěr, že tam, kde je okruh účastníků určen pro určité řízení zvláštním ustanovením, nelze tento okruh rozšiřovat ani zužovat použitím druhé části zákonné definice účastníka dané v § 5 o. s. ř. Proto nemůže být na