Input:

R 9/1955 (tr.); Garance

č. 9/1955 Sb. rozh. tr.
Kdo sí přisvojí ztracenou věc, ačkoli mu je známa osoba, které věc náleží a která má ještě ztracenou věc ve svém dosahu, dopustí se tím trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. a ne trestného činu zatajení podle § 254 tr. zák.
(Rozhodnutí krajského soudu v Liberci z 24. března 1954, 3 To 61/54.)
Lidový soud v Liberci uznal obviněného vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák Lidový soud zjistil skutkově, že obviněný seděl v kavárně vedle poškozeného a vytáhl mu v nestřeženém okamžiku z kapsy peněženku s částkou 1083 Kčs. Částku, která pak byla u obviněného nalezena, si ponechal, kdežto peněženku zahodil na záchodě kavárny.
Krajský soud zamítl odvolání obviněného.
Z odůvodnění:
Obviněný ve svém odvolání napadá i skutkové zjištění prvého soudu potud, že opakuje svou obhajobu přednesenou již v přípravném řízení, že totiž peněženku neodňal přímo poškozenému, nýbrž že ji našel na schodech kavárny, když šel za poškozeným, kterému peněženka vypadla z kapsy. Z toho se pak obviněný snaží dovodit, že se nedopustil trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák. – jak byl uznán vinným – nýbrž trestného činu zatajení podle § 254 tr. zák., na který zákon stanoví mírnější trest.
Odvolací soud přezkoumal především skutková zjištění prvého soudu. Prvý soud zdůvodňuje své zjištění na základě výpovědí slyšených svědků a poškozeného, že poškozený před tím, než zjistil ztrátu peněženky, před kavárnu vůbec nevyšel. Toto tvrzení však odporuje výpovědi dalšího svědka slyšeného u odvolacího líčení, podle níž zjistil poškozený ztrátu peněženky ve svědkově přítomnosti až po východu z kavárny, do níž se pak oba hned vrátili, hledajíce peněženku. Když ji však nenašli, ohlásili