Input:

č. 880/2006 Sb. NSS, Stavební zákon: námitky proti vyvlastnění Garance

č. 880/2006 Sb. NSS
Stavební zákon: námitky proti vyvlastnění
k § 110 odst. 3 a § 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
V rámci námitek proti vyvlastnění, které musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání [§ 113 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona], může vlastník nebo jiný oprávněný požádat, aby vyvlastnění bylo rozšířeno i na zbývající část pozemku, a to za podmínek stanovených v § 110 odst. 3 třetí větě téhož zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2006, čj. 3 As 35/2005-63)
Věc: Anna G. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje o vyvlastnění, o kasační stížnosti žalobkyně.

Městský úřad Lázně Bohdaneč rozhodnutím ze dne 30. 4. 2004 vyvlastnil pozemky žalobkyně ve prospěch České republiky, zastoupené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, pro účel veřejně prospěšné stavby dálnice D 11. Správní orgán I. stupně nevyhověl návrhu žalobkyně, vznesenému při ústním jednání dne 30. 3. 2004, aby byly podle § 110 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona, vyvlastněny i její další pozemky, které budou zamýšleným vyvlastněním naprosto znehodnoceny. Své stanovisko odůvodnil tím, že se jedná o pozemky, na které bude přístup realizován v rámci výstavby dálnice D 11, a bude je tedy možno bez většího a nepřiměřeného omezení dále užívat. Požadavek žalobkyně na vyvlastnění pozemků, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako vodní plocha a jsou využívány jako vodní tok, shledal rovněž nedůvodným, neboť vyvlastněním ostatních pozemků se způsob využívání pozemků, kterými je veden vodní tok a přes které je uvažováno s výstavbou dálničního mostu, nijak nezmění, nebude k nim omezen přístup, ani nebude další užívání těchto pozemků nepřiměřeně omezeno. Stavba dálničního mostu a přístup k dotčeným pozemkům jsou řešeny v projektové dokumentaci. Požadavku na vyvlastnění dalšího pozemku správní orgán vyhověl s ohledem na jeho malou výměru a jeho nevhodné umístění mezi pozemek, kterým je veden vodní tok, a uvažovanou dálnici.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž znovu namítla, že měly být vyvlastněny i shora uvedené pozemky, protože budou znehodnoceny. Žalobkyně uvedla, že minimálně mělo být nařízeno místní ohledání, z něhož by bylo zřejmé, že po vyvlastnění zbudou v podstatě bezcenné pozemkové části nacházející se v bezprostřední blízkosti dálnice.
Krajský úřad Pardubického kraje dne 20. 9. 2004 odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil. Dovodil, že dva pozemky z těch, jejichž vyvlastnění žalobkyně požaduje, jsou vedeny jako orná půda a takto využívány a i po vyvlastnění dalších pozemků bude možno tyto pozemky (ornou půdu) nadále užívat k jejich účelu bez nepřiměřených omezení. Užívání pozemků, které jsou vedeny jako vodní plocha - vodní tok v umělém korytě - se nikterak nezmění, nebude k nim omezen přístup a jejich užívání nebude nepřiměřeně omezeno. Pokud jde o návrh na provedení místního ohledání, poukázal žalovaný na koncentrační zásadu (§ 113 odst. 3 stavebního zákona), kterou žalobkyně nerespektovala; přesto se tímto návrhem zabýval a dospěl k závěru, že provedení tohoto