Input:

R 87/1956 (tr.); Garance

č. 87/1956 Sb. rozh. tr.
K výkladu poměru trestných činů sabotáže podie § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. a ohrožení zásobovaní podie § 134 tr. zák. při posuzování činnosti překupníka zboží, o něž je na trhu nedostatek.
Zákonný znak „jako člen spolčení“ předpokládá dohodu o budoucí trestné součinnosti dvou nebo více osob, která na rozdíl od pouhého spolčení nebo spolupachatelství vytváří zvlášť příznivé podmínky pro snažší a jistější výkon trestné činnosti a po případě pro činnost ve větším rozsahu.
Kdo přejímá jako překupník zboží odcizené jiným pachatelem z národního podniku, dopouští se rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. c) a ne podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu zě 17. srpna 1956, 1 Tz 251/56.)
Obviněný A jako vedoucí prodejny „Masny“ národního podniku „Pramen“ převzal od R, vedoucího to skladu masných výrobků národního podniku „Masný průmysl“ v době od r. 1952 do r. 1955 asi 625 kg sádla baleného v bednách po 25 kg. Toto sádlo odcizené z majetku národního podniku „Masný průmysl“ přejímal obviněný od R za cenu 150 Kčs za 1 kg (starých peněz resp. 30 Kčs nových peněz) a rozprodával je v prodejně Masny, jejímž byl vedoucím, za 250 Kčs (starých peněz, resp. 50 Kčs nových peněz) za 1 kg. Ze zisku takto dosaženého si podle úmluvy s R ponechával jednu třetinu, dvě třetiny pak odváděl R, o němž se později dozvěděl, že sádlo, které od něho jako překupník dostává, si R opatřuje společně s S, vedoucím škvařírny sádla národního podniku „Masný průmysl“, s nímž se také R dělil o dvě třetiny zisku, které mu obviněný odevzdával. (Vedoucí skladu národního podniku „Masný průmysl“ R a vedoucí škvařírny téhož národního podniku S, kteří prováděli podobné machinace se sádlem i s dalšími překupníky, byli v jiném řízení odsouzeni pro sabotáž a rozkrádání národního majetku k dlouholetým trestům na svobodě.)
Krajský soud v Olomouci uznal obviněného vinným trestným činem sabotáže podle § 85 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) tr. zák. (t. j. sabotáže, jíž se obviněný dopustil jako člen spolčení) a trestným činem rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák. (spáchaného výdělečně). .
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Ve stížnosti pro porušení zákona předseda nejvyššího soudu dovozuje, že napadeným rozsudkem byl zákon porušen v § 2 odst. 3 tr. ř., protože krajský soud rozhodl o trestném činy sabotáže na nedostatečném skutkovém základě.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Krajský soud dospěl k závěru, že obviněný nejednal v přímém sabotážním úmyslu (v odůvodnění rozsudku uvádí, že obviněný „neprováděl zjištěnou trestnou činnost hlavně ze sabotážního úmyslu“), dovozuje však jeho eventuální sabotážni úmysl z toho, že jako dlouholetý samostatný obchodník a zaměstnanec státního obchodu obviněný véděl a byl srozuměn s tím, že svým jednáním narušuje rozdělování sádla a že tím rušivě zasahuje do rovnoměrného zásobování našich pracujících sádlem, že tím tedy maří a ztěžuje provádění a plnění jednotného hospodářského plánu, neboť se jednalo o