Input:

R 72/1958 (tr.); Garance

č. 72/1958 Sb. rozh. tr.
Dal-li si zaměstnanec přechodně přidělený vyplatit nocležné, ačkoliv neměl s ubytováním výlohy, nedopouští se tím trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, pokud mu nebylo poskytnuto péčí zaměstnavatele bezplatně náležité ubytování včetně lůžka a lůžkovin.
(Rozhodnutí lidového soudu v Písku z 28. ledna 1958, T 159/57.)
Obžalovanému, výpravčímu vlaků ČSD, kladla obžaloba obvodního dopravního prokurátora v Plzni za vinu, že neoprávněně účtoval částku 2.776,46 Kčs na nocležném, když byl služebně přechodně přidělen v době od července 1956 do června 1957 v různých stanicích ČSD a že si tyto částky dal i vyplatit, ačkoliv na ně neměl nárok, neboť podle tvrzení obžaloby neměl s nocležným spojené žádné výdaje, ježto přespával buď v dopravní kanceláři stanice nebo v kanceláři náčelníka stanice anebo ve skladišti na lůžku, které patřilo zaměstnavateli, a nic za jeho použití neplatil. V některých případech obžalovaný podle obžaloby sice spal i na jiných místech, avšak ani tu za nocleh nic neplatil. Obžaloba tvrdila, že obžalovaný věděl, že v žádných případech nemá nárok na nocležné, a aby dosáhl jeho výplaty, uváděl do účtů nepravdivé údaje o místě ubytování, a doložil účty potvrzením o přechodném přihlášení k pobytu na různých místech, kde ve skutečnosti ubytován nebyl. V tomto jednání spatřovala obžaloba trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 odst. 1 písm. c) tr. zák.
Lidový soud v Písku zprostil obžalovaného podle § 242 písm. b) tr. ř. obžaloby.
Z odůvodnění:
Obžalovaný se hájí tím, že si nebyl vědom toho, že požaduje nocležné neprávem. Ve svých cestovních účtech neuvedl nic ne- pravdivého a doklady, které předložil, neobsahovaly potvrzení žádných nesprávných skutečností. Byl přesvědčen, že má nárok na nocležné, i když přespává v prostorách a v místnostech stanice | a i když za toto ubytování nic neplatil, protože nepokládá toto f / . ubytování za ubytování poskytnuté péčí zaměstnavatele.
Svědectvím slyšených svědků zjistil soud, že obžalovaný přespával buď v dopravní kanceláři stanice na otomanu, v jednom případě R; i na lůžku, které si vypůjčil od náčelníka stanice, kterého zastupoval. Lůžko to nebylo vlastnictvím ČSD. Lůžkoviny pak, tj. pokrývku, polštář, povlaky a prostěradla měl obžalovaný své. V jednom případě přespával mimo stanici v soukromém bytě v podkroví. Pokud v jedné stanici přespával ve skladišti, měl vypůjčené lůžko od soukromé osoby. V účtech neuváděl nic nepravdivého, doklady o přechodném přihlášení odpovídají skutečnosti. Kromě případu, kdy byl ubytován v bytě soukromé osoby, jsou v přihláškách uvedena vesměs popisná čísla příslušných železničních stanic, kde Ep byl služebně přidělen.
Z těchto zjištění je prokázáno, že obžalovaný na svých substitucích, pokud nebyl ubytován u nějakého soukromníka, přespával a tedy fakticky byl ubytován v nádražních prostorách, ať už v kanceláři nebo skladišti nebo v úschovně zavazadel. Nikde nebyl ubytován v nějakém ubytovacím hostinci nebo hotelu. V účtech přídělného účtoval správně dny, kdy na substituci byl a doložil je doklady o přihlášení k přechodnému pobytu a pokud z dokladů vysvítá, že bydlel v určitém stavení, šlo buď o