č. 68/1957 Sb. rozh. tr., Garance
č. 68/1957 Sb. rozh. tr.
„Jinou zvláště přitěžující okolnost“ nelze přičíst pachateli, jestliže se dopustil činu za určité okolnosti, která zakládá zvláště přitěžuiící okolnost v zákoně výslovně uvedenou. V takovém případě nutno přičíst pachateli tuto výslovně uvedenou zvláště přitěžující okolnost.
Jestliže řidič řídí motorové vozidlo, ačkoliv se před tím požitím alkoholických nápojů přivedl do stavu podnapilosti, takže má sníženou schopnost k řízení, jde o porušení důležité povinnosti uložené řidiči zákonem.
Aby mohlo přicházet v úvahu použití § 30 tr. zák., musí to dovolovat stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost v konkrétním případě.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 12. června 1957, 1 Tz 94 57.)
Obžalovaný řidič nákladního auta řídil v podnapilém stavu nákladní auto okresního průmyslového kombinátu velkou rychlostí, v době zvýšené frekvence vjížděl do zatáčky a proti předpisům chtěl projet mezi plně obsazeným městským autobusem a protijedoucí tramvají. Ježto neovládal vozidlo a místo k projetí mezi autobusem a tramvají nebylo dostatečně široké, došlo ke srážce nákladního auta obžalovaným řízeného a oběma dalšími hromadnými dopravními prostředky, což mělo za následek lehké zranění dvou cestujících v tramvaji a poškození vozidel. Po nehodě obžalovaný urazil příslušníka veřejné bezpečnosti, který se účastnil vyšetřování nehody.
Lidový soud v Olomouci uznal obžalovaného vinným trestným činem obecného ohrožení podle § 192 odst. 2 písm. b), c) tr. zák., jehož se dopustil na majetku, který je v socialistickém vlastnictví, a za jiné zvláště přitěžující okolnosti, totiž jízdou ve stavu opilosti a trestným činem urážky veřejného činitele podle § 180 tr. zák. Za to odsoudil obžalovaného podle § 192 odst. 2 tr. zák. se zřetelem k § 22 odst. 1 tr. zák. a za použití § 30 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Podle § 51 odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zák. vyslovil vedlejší trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu deseti let. Tento rozsudek se stal pravomocným.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu a tomuto soudu uložil, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvedl, že lidový soud pochybil především v tom, že kvalifikoval trestný čin obecného ohrožení podle § 192 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák., ačkoliv měl být správně kvalifikován podle § 192 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zák. Dále uvedl, že lidový soud uložil nepřiměřeně nízký f' trest.
Nejvyšší soud shledal, že byl porušen zákon.
Podle § 10 odst. 2 písm. c) vyhl. č. 145/1956 Ú. 1., o provozu na silnicích, je zakázáno řídit motorové vozidlo řidiči, jehož schopnost řízení je snížena, zejména požitím alkoholického nápoje. Tímto ustanovením je uložena řidičům důležitá povinnost při řízení motorových vozidel. Jestliže tedy řidič řídí motorové vozidlo, ačkoliv se před tím požitím alkoholického nápoje přivedl do stavu podnapilosti, takže má sníženou schopnost k řízení, jde o porušení důležité povinnosti uložené řidiči zákonem. Toto porušení důležité povinnosti při spáchání trestného činu obecného ohrožení podle § 192…
