č. 66/1958 Sb. rozh. obč., Garance

Navrhovatel se domáhá, aby soud dal přivolení k výpovědi z bytu o jedné obytné místnosti a obývaného odpůrcem z toho důvodu, že je vlastníkem rodinného domku, při němž je zahrada, a on potřebuje jednu místnost obývanou odpůrcem pro zotavení své a své rodiny, jednak proto, aby mohl ošetřovat zahradu. Dovolává se přitom ustanovení § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb. ve spojení s ustanovením § 51 zák. č. 67/1956 Sb., o hospodaření s byty, podle něhož za druhý byt se nepovažuje jednotlivá obytná místnost v rodinném domku, který je na venkově, užívá-li ji pro své zotavení nebo za účelem ošetření zahrady vlastník domku, nebo příslušník jeho rodiny a bydlí-li tyto osoby v jiné obci, než ve které je domek.

Lidový soud v Přelouči návrh zamítl maje za to, že smyslem ustanovení § 51 zák. č. 67/1956 Sb. je, že místní národní výbor nemůže užívací právo vlastníka domu k jedné místnosti zrušit z toho důvodu, že by šlo o dvojí byt, že však nelze pokládat „JH toto ustanovení za důležitý důvod, pro který by bylo možno dát přivolení k výpovědi z bytu.

Krajský soud rozsudek lidového soudu v Přelouči potvrdil.

Návrh na přivolení k výpovědi není z hlediska ustanovení § 1 písm. f) nař. č. 179/1950 Sb. opodstatněn. Odvolatel neprokázal, že by se chtěl nastěhovat do vypovídané místnosti. Tím je míněno trvalé bydlení, nikoli – jak zněl návrh – jen místo pro občasnou rekreaci a dohled na zahradu. Odvolatel přece bydlí v dostatečném bytě ve svém domě v P. a míní si jej i nadále ponechat. Nešlo tedy o nějaké přestěhování. Navrhovateli se jedná jen o pohodlnější využití rodinného domku v jiné obci, aniž by však tuto potřebu bylo možno kvalifikovat jako nastěhování k bydlení. Něco jiného by bylo, kdyby současně navrhovatel pustil dosavadní byt anebo…