č. 65/1956 Sb. rozh. tr., Garance

Lidový soud v Žatci odsoudil obviněného pro trestný čin ohrožení mravní výchovy mládeže podle § 215 al 1 tr. zák. Svoje rozhodnutí odůvodnil lidový soud tím, že obviněný nepečoval o svého nevlastního devítiletého syna (syna manželky obviněného) a umožnil mu tak páchání krádeží, jichž se nevlastní syn obviněného dopustil při nočních toulkách ve společnosti dalších dětí v prodejně obchodu s drobným spotřebním zbožím, čímž byla způsobena škoda přes 3.000 Kčs.

Tento rozsudek se stal pravomocným.

Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu zrušil rozsudek lidového soudu a podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. a čl. VI č. 1 rozhodnutí presidenta republiky z 9. května 1955 o amnestii trestní stíhání obviněného pro trestný čin ohrožení mravní výchovy mládeže podle § 215 tr. zák. zastavil.

Předseda nejvyššího soudu ve stížnosti pro porušení zákona vytkl, že rozsudkem lidového soudu byl porušen zákon v § 2 odst. 3 tr. ř., protože lidový soud rozhodl na základě neúplného skutkového zjištění, zejména když nezjistil, zda obviněný převzal či nepřevzal dobrovolně povinnost pečovat o svého nevlastního syna.

Stížnost pro porušení zákona je důvodná.

Podlé obsahu spisů se krádeží v prodejně obchodu s drobným spotřebním zbožím dopustil nevlastní syn obviněného.

Trestného činu ohrožení mravní výchovy mládeže podle § 215 tr. zák. první případ, dopustí se ten, kdo, byť i z nedbalosti, vydá osobu.mladší než osmnáct let v nebezpečí zpustnutí tím, že neplní svou povinnost o ni pečovat. V tomto případě jde o porušení povinnosti pečovat o výchovu osoby mladší než 18 let uloženou podle zákona nebo o porušení povinnosti, která vyplývá ze služebních povinností nebo konečně povinnosti dobrovolně převzaté.

O povinnost podle zákona půjde tehdy, když se bude jednat o povinnost, kterou mají vlastní rodiče, osvojitelé, kteří jsou postaveni na roveň rodičům, neb poručníci, kteří podle zákona o rodinném právu mají povinnost vést jednání dětí tak, jak to vyžaduje zájem společnosti (§§ 53, 63, 78 odst. 2 cit. zák.). Služební povinnost pečovat o výchovu a mravní vývoj osob mladších než osmnáct let mají zejména vychovatelé mládeže, jako na př. učitelé, osoby pověřené péčí o výchovu mládeže v rekreačních táborech, v dětských domovech, ve výchovnách dorostu zřízených podle zákona č. 69/ 1952 Sb. a pod. Dobrovolně převzatou povinností je pak povinnost, kterou může převzít na sebe kterákoliv svéprávná osoba, na př. rodina, které jsou svěřeny děti bez rodičů ve smyslu § 9 zák. č. 69/ 1952 Sb. o sociálně právní ochraně mládeže, osoby, které po dohodě s rodiči dítěte převezmou povinnost pečovat…