Input:

R 62/1962; Důchod Garance

č. 62/1962 Sb. rozh.
Příspěvek na výživu podle předpisů platných pro státní zaměstnance před účinností zák. č. 99/1948 Sb. (§ 98 služební pragmatiky) je dávkou vyplývající z předpisů o penzijním zaopatření pragmatikálních zaměstnanců; tento příspěvek se stal od 1. 4. 1950 důchodem z národního pojištění a od 1. 1. 1957 důchodem ze sociálního zabezpečení (§ 1 č. 4, § 7 vl. nař. č. 113/1950 Sb.).
Byl-li tento příspěvek přiznán jako dávka podle ustanovení o zaopatření zaměstnanců postižených disciplinárním trestem propuštění a nikoli na základě předpisů o penzionování zaměstnanců ke službě neschopných, stal se od 1. 1. 1957 důchodem starobním ve smyslu vyhl. č. 1/1957 Ú. l.
(Rozhodnutí krajského soudu v Ostravě z 8. března 1962, 12 Co 44/62).
Navrhovatel namítal ve svém opravném prostředku podaném do rozhodnutí SÚSZ, že mu byl nesprávně vyměřen starobní důchod. Vycházel především z toho, že příspěvek na výživu, který mu byl přiznán podle služební gramatiky, nebyl odpočivným (zaopatřovacím) platem ze státního nebo jiného veřejného penzijního zaopatření ve smyslu § 1 č. 4 vlád. nař. č. 113/1950 Sb.; z toho dále dovozoval, že cit. vlád. nař. se na něho nevztahovalo, a že tedy jeho příspěvek na výživu se nestal podle § 7 cit. nař. důchodem podle zákona o národním pojištění a v důsledku toho ani ne důchodem podle zákona o sociálním zabezpečení. Z toho má dále plynout, že starobní důchod má mu být přiznán a vyměřen podle obecných ustanovení daných pro osoby, které žádný důchod (podle zákona o nár. poj., popř. zákona o soc. zabezpečení) ještě nepobírají.
Dále zastával ve svém opravném prostředku názor, že v jeho případě jde o důchod invalidní a nikoli o důchod starobní. Konečně namítal, že mu nebyl správně vyměřen důchod.
Okresní soud v Ostravě nevyhověl opravnému prostředku navrhovatele proti rozhodnutí odpůrce jímž navrhovateli s účinností od 8. 8. 1960 byl upraven starobní důchod na částku 805,- Kčs měsíčně. Úprava spočívala v tom, že odpůrce k důchodu pobíranému s účinností od 1. 1. 1957 ve výši 672,- Kčs měsíčně přiznal zvýšení o 10% průměru hrubých ročních výdělků (15 846,- Kčs) za deset roků zaměstnání v důchodu, získaných v době od 1. 11. 1949 jednak podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 1/1957 Ú. l. (pokud jde o dobu před 1. 1. 1957), jednak podle § 82 odst. 3 zák. č. 55/1956 Sb. (pokud jde o dobu od 1. 1. 1959).
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil pokud jde o otázku povahy příspěvku na výživu a druhu důchodu.
Odůvodnění:
Nálezem zemského soudu v Brně jako kárného soudu v kárných věcech soudcovských ze dne 27. 9. 1948 Pres 31.386-11 s/48 byl navrhovatel uznán vinným služebním přečinem podle § 2 zákona č. 46/1868 ř.z. a byl mu za to podle § 6 odst. 1 písm. e) zák. č. 46/1868 ř.z. uložen kárný trest propuštění. Odvolání navrhovatelovo proti tomuto nálezu bylo rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 1948 č. j. Ds II 26/48/6 zamítnuto. V souvislosti s uvedeným propuštěním krajský soud v Ostravě jako kárný soud ve věcech soudcovských nálezem ze dne 6. 10. 1949 zn. Pres. 12326-11/49 povolil navrhovateli podle § 98 zák. č. 15/1914 ř.z. na dobu života výjimečně stálý příspěvek na výživu v nejvyšší výměře polovice částky, která by mu