Input:

R 60/1968 (tr.); Podmíněné propuštění Garance

č. 60/1968 Sb. rozh. tr.
K posuzování předpokladů pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.
(Rozsudek Nejvyššího soudu z 8. října 1968, 5 Tz 67/68.)
Nejvyšší soud zrušil pro porušení zákona v ustanovení § 61 tr. zák. usnesení krajského soudu v Hradci Králové z 21. února 1968 sp. zn. 1 To 174/68, jímž byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) jako nedůvodná stížnost odsouzeného proti usnesení okresního soudu v Jičíně ze 6. února 1968, sp. zn. PP 141/67 o zamítnutí žádosti o podmíněné propuštění.
Z odůvodnění:
Rozsudkem bývalého lidového soudu ve Štúrově z 6. února 1959 sp. zn. T 17/59 ve spojení s rozsudkem bývalého krajského soudu v Nitře z 2. dubna 1959 sp. zn. 3 To 213/59 byl obviněný L. S. uznán vinným trestnými činy podle § 6, § 216 odst. 1, § 219 odst. 1 tr. zák. z roku 1950 a odsouzen podle § 216 odst. 1 s použitím § 22 odst. 1 tr. zák. z roku 1950 k trestu odnětí svobody v trvání 15 let.
Polovinu tohoto trestu odpykal 22. května 1966.
Dne 9. května 1967 požádal odsouzený o podmíněné propuštění z výkonu trestu. Okresní soud v Jičíně tuto žádost usnesením z 6. února 1968 sp. zn. PP 141/67 zamítl. Proti tomuto usnesení podal odsouzený stížnost, kterou krajský soud v Hradci Králové usnesením z 21. února 1968 sp. zn. 1 To 174/68 rovněž zamítl.
Předseda Nejvyššího soudu podal proti usnesení krajského soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch odsouzeného, v níž vytýkal, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovení § 61 odst. 1 tr. zák. Porušení zákona v citovaných ustanoveních shledal předseda Nejvyššího soudu v tom, že krajský soud zamítl stížnost odsouzeného, aniž by zjišťoval a hodnotil všechny skutečnosti, důležité pro odpovědné posouzení důvodnosti žádosti odsouzeného, jak vyžaduje ustanovení § 61 odst. 1 a 2 tr. zák. Zejména krajský soud nehodnotil motiv a způsob provedení trestného činu v souvislosti s chováním odsouzeného a jeho poměr k práci ve výkonu trestu a v důsledku neúplného zjištění skutečného stavu věci i nedostatečného uvážení všech okolností případu v jejich souhrnu dospěl k nesprávnému závěru, že od odsouzeného se zatím nemůže očekávat, že v budoucnu povede řádný život pracujícího člověka.
Nejvyšší soud zjistil ze správy NVÚ MV z 20. září 1967, že odsouzený měl po celou dobu výkonu trestu dobrou pracovní morálku, choval se slušně a ukázněně, byl jen jednou kázeňsky potrestán a naproti tomu pětkráte odměněn. Pracovní úkoly plnil ve stanovené lhůtě a podle potřeby pracoval i přesčas. V kolektivu odsouzených byl snášenlivý, na pracovišti udržoval pořádek a dbal o dobrý bezporuchový chod přiděleného stroje. Pro výkon trestu je zařazen do III. nápravně výchovné skupiny.
OOVB v místě někdejšího bydliště odsouzeného sdělilo, že odsouzený před spácháním trestného činu pracoval v hospodářství svých rodičů svědomitě a odpovědně. Požíval dobrou pověst. Jeho rodiče jsou v důchodu a jsou vlastníky většího rodinného domu a 1,5 ha vinic. OOVB a rada MNV v bydlišti odsouzeného doporučily jeho podmíněné propuštění. Z opisu rejstříku trestů bylo zjištěno, že odsouzený před spácháním trestného činu, za nějž vykonává trest, nebyl soudně trestán.
Okresní

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací