Input:

60/1963 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku Garance

č. 60/1963 Sb., Vyhláška ministra zahraničních věcí o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 10. července 1963
o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku
Dne 16. října 1962 byla v Praze podepsána Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku.
Vláda Československé socialistické republiky Dohodu schválila dne 30. ledna 1963, což bylo sděleno maďarské straně nótou ze dne 18. února 1963.

Presidiální rada Maďarské lidové republiky schválila Dohodu dne 11. dubna 1963, což bylo oznámeno nótou ze dne 8. června 1963.
Podle ustanovení článku 21, odstavec 1 vstoupila Dohoda v platnosti dnem 8. července 1963.
České znění Dohody se vyhlašuje současně.
 
David v. r.
 
DOHODA
mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Maďarské lidové republiky o úpravě pohraničního styku
Vláda Československé socialistické republiky a vláda Maďarské lidové republiky vedeny přáním umožnit za zjednodušených formalit překračování československo-maďarských státních hranic občanům obou států, kteří bydlí v pásmech pohraničního styku, a tím upevnit a prohloubit bratrskou spolupráci a přátelství lidu obou zemí, se rozhodly uzavřít dohodu o úpravě pohraničního styku a za tím účelem jmenovaly svými zmocněnci:
vláda Československé socialistické republiky
Jindřicha Kotala,
náměstka ministra vnitra,
vláda Maďarské lidové republiky
Földese László,
prvního náměstka ministra vnitra,

kteří vyměnivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, se dohodli takto:
ČÁST I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
1. Za pásma pohraničního styku podél československo-maďarských státních hranic se považují oblasti široké zpravidla patnáct kilometrů na území každého státu. Pohraničním stykem se rozumí styk obyvatelstva obou pásem pohraničního styku, který je upravován touto Dohodou.
2. Seznam obcí, které spadají do pásem pohraničního styku, stanoví příslušné orgány smluvních stran společně. Do pásem pohraničního styku spadá celý administrativní obvod obcí uvedených v seznamu a také obce a osady, které sice v seznamu uvedeny nejsou, které však jsou spravovány společně s některou obcí v seznamu uvedenou.
Článek 2
Pohraničního styku se může účastnit jen osoba, která je československým nebo maďarským státním příslušníkem, jejíž trvalé bydliště je v pásmu pohraničního styku některé ze smluvních stran a proti níž není námitek z hlediska trestně-právního nebo celního.
ČÁST II
Cestovní doklady k pohraničnímu styku
Článek 3
1. Pohraniční styk se uskutečňuje na základě pohraničních propustek, a to „Jednorázové pohraniční propustky” nebo „Stálé pohraniční propustky”. Oba druhy pohraničních propustek mají slovenské a maďarské znění; jejich vzory stanoví příslušné orgány smluvních stran společně.
2. Pohraniční propustky jsou vydávány příslušnými orgány smluvních stran a jsou platné