Input:

R 56/1965 (tr.); I. Odvolací soud. Zjišťování skutečného stavu věci.; II. Doprava. Znalec.; III. Znalecký posudek Garance

č. 56/1965 Sb. rozh. tr.
I. Z ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. vyplývá, že odvolací soud nemá volnost ve vytváření skutkového podkladu pro rozhodnutí; je-li nutno učinit skutkové zjištění odchylné od napadeného rozsudku, lze změny rozhodnutí dosáhnout - nejde-li o pouhé doplnění - jen postupem podle § 259 odst. 1 tr. ř., tj. vrácením věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí (příp. podle § 260 tr. ř. prokurátoru k došetření).
II. Křižovatkou ve smyslu pravidel silničního provozu je místo, v němž se křižují nebo setkávají dvě nebo více silnic, které jsou určeny současnému veřejnému provozu více druhů vozidel. Není proto křižovatkou místo, v němž takovou silnici křižuje nebo na ni vyúsťuje komunikace, určená pouze jednomu druhu veřejného provozu, např. vyústění polní nebo lesní cesty na silnici; pro otázku přednosti vozidel v jízdě tedy nepřichází v úvahu ustanovení § 13 vyhl. č. 141/60 Sb., nýbrž ustanovení § 16 odst. 1, 2 cit. vyhlášky o vyjíždění na silnici a vyjíždění z ní.
Řidič rozměrnějšího vozidla před vyjetím ze silnice vlevo (nebo před odbočením vlevo) někdy nemůže, vzhledem k šířce vozovky, zajet až k jejímu středu, jak mu to ukládá ustanovení § 11 odst. 3 cit. vyhlášky, neboť by mu tím vyjetí ze silnice (odbočení) bylo ztíženo, příp. i znemožněno; je proto nucen s vozidlem nadjet k pravému okraji vozovky. I v takovém případě platí ustanovení § 11 odst. 3 cit. vyhl., podle něhož je povinen dát přednost v jízdě všem protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům a tramvajím, jedoucím v obou směrech; vozidlům, která přijíždějí za ním - s výjimkou tramvají - tedy přednost nedává. K výjimečnému případu, kdy je řidič při změně směru jízdy povinen dát přednost v jízdě vozidlu, které přijíždí za ním, může dojít - kromě případu, upraveného ustanovením § 11 odst. 4 cit. vyhlášky - též tehdy, není-li ukazatel směru jízdy viditelný pro šířku přívěsu nebo vlečného vozidla, nebo i z jiného důvodu (např. pro zakrytí nákladem) a nelze-li znamení pro změnu směru jízdy dát "jiným viditelným způsobem" (§ 22 odst. 4 cit. vyhlášky). Znamení pro změnu směru jízdy musí být podle § 11 odst. 1, § 22 odst. 1 cit. vyhlášky, dáno "včas a zřetelně", tj. v dostatečné vzdálenosti před místem odbočení (změny směru jízdy) a způsobem pro ostatní uživatele silničního provozu - zejména pro řidiče vozidel, jedoucích vzadu stejným směrem - náležitě rozpoznatelným. Určení zmíněné vzdálenosti je závislé na konkrétní dopravní situaci, zejména na rychlosti jízdy a rozměrech vozidla, dále na přehlednosti místa, hustotě provozu apod.
III. Účelem znaleckého posudku podle § 105 tr. ř. je objasnění skutkových okolností na základě odborných znalostí v příslušném odboru. Podle § 107 odst. 1 věta druhá tr. ř. znalci nepřísluší řešit právní otázky, tedy ani podávat výklad ustanovení vyhlášky č. 141/1960 Sb. o pravidlech silničního provozu; řešení těchto otázek přísluší jen orgánům, činným v trestním řízení.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 7. května 1965 - 10 Tz 29/65.)
Rozsudkem okresního soudu v Prešově ze dne 30. července 1964 sp. zn. 3 T 9/64 byl obviněný A. uznán vinným