Input:

R 55/1956 (tr.); Garance

č. 55/1956 Sb. rozh. tr.
Jestliže obvinění jako spolupachatelé (§ 6 tr. zák.) společným jednáním způsobili škodu trestným činem, jímž byli uznáni vinnými, jsou povinni nahradit škodu rukou společnou a nerozdílnou (§ 340 obč. zák.), a to bez ohledu na to, jak si rozdělili výtěžek z trestného činu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 13. dubna 1956, 1 Tz 37/56.)
Dva obvinění (A a B) se v noci na návod a za pomoci třetího obviněného vloupali do kanceláře oddělení československých státních statků a zmocnili se tam částky 25.600 Kčs uložené ve skříni a určené na úhradu pracovních odměn zaměstnanců statku. O peníze se po činu rozdělili tak, že obvinění A a B dostali každý 8.500 Kčs, obviněný C dostal 8.600 Kčs.
Lidový soud v Šumperku odsoudil obviněné A a B pro trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák., obviněného C pro návod a pomoc k témuž trestnému činu podle § 7 odst. 1, 2, § 245 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), b) tr. zák. Podle § 164 odst. 1 tr. ř. byli obvinění uznáni povinnými nahradit ředitelství československých státních statků škodu, a sice obvinění A a B každý 8.500 Kčs a y obviněný C 8.600 Kčs.
Krajský soud zamítl odvolání obviněných.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek lidového soudu, pokud jím bylo vysloveno, že podle § 164 odst. 1 tr. ř. jsou obvinění A a B povinni nahradit každý 8.500 Kčs a obviněný C 8.600 Kčs ředitelství československých státních statků a uznal všechny tři obviněné povinnými nahradit tomuto ředitelství částku 25.000 Kčs rukou společnou a nerozdílnou.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona dovozuje, že byl zákon porušen v § 164 odst. 1 tr. ř. a v § 340 obč. zák., když obvinění byli uznáni povinnými nahradit škodu každý jen tou částkou, jakou si z