54/2019 Sb.m.s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o přístupu České republiky k Meziamerické úmluvě o vzájemné pomoci v trestních věcech Garance

„Česká republika si vyhrazuje právo odmítnout poskytnutí pomoci, jak je vymezeno v článku 5 Mezi-americké úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech (Nassau, 23. května 1992) v případě, ve kterém by vyřízení žádosti o pomoc vyžadovalo v České republice užití jakéhokoli donucovacího opatření, pokud se pomoc týká činu, který není trestným činem dle vnitrostátního právního řádu České republiky.” „Česká republika si vyhrazuje právo povolit průvoz přes území České republiky, který by se měl uskutečnit dle článku 21 Meziamerické úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech (Nassau, 23. května 1992), a to na základě žádosti podané v dostatečném předstihu, ke které budou připojeny nezbytné dokumenty, a která bude zaslána Ministerstvu spravedlnosti České republiky. Česká republika si vyhrazuje právo nepovolit průvoz občanů České republiky.”

„V souladu s článkem 3 Meziamerické úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech (Nassau, 23. května 1992) Česká republika oznamuje, že žádosti o vzájemnou pomoc mají být zasílány:

„Česká republika v zájmu jednoznačné interpretace článku 2 Meziamerické úmluvy o vzájemné pomoci v trestních věcech (Nassau, 23. května 1992) oznamuje, že jako dožádaný stát bude přijímat a vyřizovat žádosti podané na základě této Úmluvy o provedení úkonu trestního řízení na území ČR pro účely trestního řízení, které je vedeno v dožadujícím státě již v okamžiku podání žádosti.”