R 52/1965 (tr.); Útok na státní orgán a orgán společenské organizace. Útok na veřejného činitele Garance
č. 52/1965 Sb. rozh. tr.
Ustanovení § 153 tr. zák. chrání výkon pravomoci státního orgánu nebo orgánu společenské organizace jako orgánu kolektivního. Násilí, spáchané na příslušníku veřejné bezpečnosti v úmyslu působit na výkon jeho pravomoci není tedy trestným činem útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 153 tr. zák., nýbrž trestným činem útoku na veřejného činitele podle § 155 tr. zák.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. srpna 1965 - 2 Tz 12/65.)
Rozsudkem okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. března 1965 sp. zn. T 15/65 byl obviněný A. uznán vinným trestným činem útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 153 odst. 1 tr. zák. a trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák.
Ke stížnosti pro porušení zákona, podané předsedou Nejvyššího soudu Nejvyšší soud rozsudkem z 11. srpna 1965 sp. zn. 2 Tz 12/65 zrušil napadený rozsudek ve výroku i vině trestným činem podle § 153 odst. 1 tr. zák. a ve výroku o trestu a okresního soudu v Prachaticích přikázal věc v rozsahu zrušení znovu projednat a rozhodnout.
Z odůvodnění:
Rozsudkem okresního soudu v Prachaticích ze dne 9. března 1965 sp. zn. T 18/65 byl obviněný A. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák. a trestným činem útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 153 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody na 9 měsíců nepodmíněně.
Rozsudek se stal pravomocným dnem 21. března 1965.
Proti tomuto rozsudku okresního soudu v Prachaticích, pokud jím byl obviněný uznán vinným trestným činem útoku na státní orgán a orgán společenské organizace podle § 153 odst. 1 tr. zák., podal předseda Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona, a to ve lhůtě, uvedené v § 272 tr. ř., ve které namítal porušení zákona, spočívající v nesprávném právním posouzení zažalovaného skutku, pokud jde o násilí vůči příslušníku veřejné bezpečnosti a způsobení ublížení na zdraví.
Nejvyšší soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které tomuto předcházelo a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Okresní soud po nezávadném řízení správně zjistil, že obviněný po zcela bezdůvodném několikerém povalení 79leté ženy pronásledoval dva občany, kteří mu vytýkali chování vůči stařeně. Dobýval se za nimi do domu, kam utekli, do tohoto domu násilím vnikl v úmyslu v tomto domě páchat násilí. Násilí také na obyvatelích domu spáchal. Toto jednání bylo správně okresním soudem posouzeno jako trestný čin porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1 tr. zák.
Správně bylo zjištěno, že obviněný se pak dopustil násilí na příslušníku VB K., který byl zavolán k zákroku. Tomuto příslušníkovi VB se nepodařilo dosáhnout výzvami obviněného…
