Input:

R 49/1957 (tr.); Garance

č. 49/1957 Sb. rozh. tr.
Byl-li uložen hlavní trest bez vedlejšího trestu ztráty čestných práv občanských, ačkoli vzhledem k závažnosti činu a zavržitelnosti pohnutek pachatele by byl takový vedlejší trest přiměřeným, lze dovodit, že uložený trest je v očividném nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost ve smyslu § 291 odst. 2 tr. ř.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu ze 7. března 1957, 7 Tz 32/57.)
Lidový soud v Třeboni rozsudkem z 6. srpna 1956 odsoudil obviněného pro trestný čin ublížení na zdraví podle § 220 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na šest let a k náhradě nákladů trestního řízení. Trestná činnost obviněného záležela v tom, že po předběžné promyšlené přípravě a s plnou rozvahou přepadl na silnici nic netušící dvanáctiletou školačku, která se vracela na kole ze školy domů, a surově ji tloukl klackem do hlavy a přes ruku, kterou se bránila jeho útokům namířeným na hlavu. Takovým způsobem napadl děvče jen proto, že se domníval, že před tím se mu posmívala, když jí dával výstražné znamení autem, které řídil. Podle lékařského zjištění tyto údery měly za následek, že dívka utrpěla zlomeninu lebeční kosti a zlomeninu kosti loketní na levé ruce, byla v nemocničním ošetřování po dobu deseti dnů a ještě po dobu dalších čtrnácti dnů byla v ambulantním léčení. Byla tedy jednáním obviněného způsobena dívce delší dobu trvající porucha zdraví ve smyslu § 75 odst. 13 písm. i) tr. zák.
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl odvolání obviněného.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané předsedou nejvyššího soudu nařídil lidovému soudu, aby rozsudek doplnil výrokem o ztrátě čestných práv občanských podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 a 3 tr. zák. ve znění novely.
Z odůvodnění:
Stížnost pro porušení zákona spatřuje porušení zákona v tom, že lidový soud proti výslovnému znění § 43 odst. 1 tr. zák. ve znění před novelou obviněnému neuložil obligatórni vedlejší trest ztráty čestných práv občanských, ačkoli ho odsoudil za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta.
Nejvyšší soud shledal, že zákon byl napadeným rozsudkem porušen v § 43 odst. 1 tr. zák.
V ustanovení § 43 odst. 1 tr. zák. ve znění před novelou se stanoví, kdy je soud povinen vyslovit ztrátu čestných práv občanských.
Má se tak stát vždy též tehdy, odsuzuje-li soud pachatele pro úmyslný trestný čin k trestu dočasného odnětí svobody převyšujícímu dvě léta. V souzeném případě lidový soud odsoudil obviněného pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody na šest let. Nevyslovil-li ztrátu čestných práv občanských, ač tak byl povinen učinit, porušil tím zákon v ustanovení § 43 odst. 1 tr. zák. ve znění před novelou. Odvolací