č. 4510/2023 Sb. NSS, Shromažďovací právo: rozpuštění shromáždění jako faktický úkon; sdělení důvodů rozpuštění; nerespektování pokynů zástupce úřadu Garance
č. 4510/2023 Sb. NSS
Shromažďovací právo: rozpuštění shromáždění jako faktický úkon; sdělení důvodů rozpuštění; nerespektování pokynů zástupce úřadu
Řízení před soudem: ochrana před nezákonným zásahem
k § 8 odst. 4, § 12 a § 13 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016
k § 82 soudního řádu správního
I. Rozpuštění shromáždění podle § 12 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, má povahu faktického úkonu správního orgánu, proti kterému se lze bránit zásahovou žalobou podle § 13 téhož zákona ve spojení s § 82 s. ř. s.
II. Zástupce úřadu je povinen podle § 12 odst. 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, sdělit důvod rozpuštění shromáždění rovněž svolavateli ve výzvě k ukončení shromáždění. Důvod musí být svolavateli a případně následně účastníkům shromáždění sdělen zřetelně a srozumitelně tak, aby se s ním mohli seznámit a aby alespoň rámcově věděli, proč bylo shromáždění rozpuštěno. Sdělený důvod musí odpovídat některému ze zákonných důvodů, pro které lze shromáždění rozpustit podle § 12 téhož zákona. Důvod nelze dodatečně měnit v řízení o žalobě proti rozpuštění shromáždění.
III. Zástupce úřadu je oprávněn rozpustit shromáždění podle § 12 odst. 4 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění účinném od 1. 11. 2016, rovněž v případě, neřídí-li se účastníci shromáždění pokyny zástupce úřadu udělenými v místě shromáždění podle § 8 odst. 4 téhož zákona a nepodařilo-li se nápravu zjednat jiným způsobem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2023, čj. 8 As 334/2021-34)
Prejudikatura: č. 1778/2009 Sb. NSS a č. 2553/2012 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 30/1998 Sb., č. 88/2015 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 164/15), a č. 282/2017 Sb.
Věc: Nacionalisté, z. s., proti Úřadu městské části Brno-střed o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalovaného.
Nejvyšší správní soud se v této věci zabýval právní povahou rozpuštění shromáždění podle § 12 odst. 5 zákona o právu shromažďovacím a důvodem, pro který zástupce žalovaného shromáždění žalobce rozpustil. Dále se zabýval tím, zda nerespektování pokynů zástupce úřadu udělených podle § 8 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím může být důvodem k rozpuštění shromáždění podle § 12 odst. 4 téhož zákona.
Žalobce svolal na 1. 5. 2019 v Brně shromáždění formou průvodu, který měl vyjít ze Zelného trhu a skončit na Mendlově náměstí. Průvod došel do prostoru tramvajové smyčky Nové sady, kde zástupce žalovaného vyzval žalobce kolem 20:02 hod. ke změně trasy pochodu. Poté kolem 20:12 hod. zástupce žalovaného shromáždění rozpustil.
Žalobce následně podal u Krajského soudu v Brně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Ten měl spočívat ve vydání výzvy ke změně trasy průvodu a v rozpuštění shromáždění. Krajský soud rozsudkem ze dne 14. 9. 2021, čj. 31 A 76/2019-132, určil, že rozpuštění shromáždění bylo nezákonné (výrok I.). Ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).
Na základě provedeného dokazování dospěl krajský soud k závěru, že…
