č. 4446/2023 Sb. NSS, Řízení před soudem: společné řízení o samostatných nárocích; odměna advokáta; náhrada nákladů řízení v poměrné výši Garance
č. 4446/2023 Sb. NSS
Řízení před soudem: společné řízení o samostatných nárocích; odměna advokáta; náhrada nákladů řízení v poměrné výši
k § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)
Ustanovení § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, se použije nejen v případě, kdy soud spojí věci ke společnému projednání, ale také tehdy, pokud byly samostatné nároky uplatněny jednou žalobou, která byla projednávána ve společném řízení. V případě, že je účastník řízení úspěšný pouze ve vztahu k některému z nároků, má právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 1. 2023, čj. 8 Afs 27/2021-67)
Prejudikatura: č. 2149/2010 Sb. NSS a č. 4368/2022 Sb. NSS.
Věc: SULKOM, s. r. o., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalobkyně.
Předmětem sporu byly zejména daňové odpisy u polyfunkčního domu a daňové dopady dohody o narovnání u některých zakázek.
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj (dále jen „správce daně“) doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob dodatečným platebním výměrem ze dne 12. 7. 2017 ve výši 286 330 Kč a stanovil penále ve výši 57 266 Kč za zdaňovací období 2013. Dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 9. 2017 doměřil žalobkyni daň z příjmů právnických osob ve výši 1 080 340 Kč a penále ve výši 216 068 Kč za zdaňovací období 2014. Žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 10. 2018, čj. 45996/18/5200-11432-709409, změnil dodatečný platební výměr za zdaňovací období 2013, tak že doměřenou daň zvýšil na 286 900 Kč a penále na 57 380 Kč. Odvolání za zdaňovací období 2014 žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 10. 2018, čj. 46008/18/5200-11432-709409, zamítl a dodatečný platební výměr potvrdil.
Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 11. 2020, čj. 30 Af 110/2018-117, zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností.
Nejvyšší správní soud rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 10. 2018, čj. 45996/18/5200-11432-709409, výrok I. rozsudku Krajského soudu v Brně ve vztahu k tomuto rozhodnutí a výroky II. a III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Ve zbytku kasační stížnost zamítl. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobách a kasační stížnosti v celkové výši 18 568 Kč.
Z odůvodnění:
(...)
IV. Závěr a náklady řízení
[38] Nejvyšší správní soud posoudil jako důvodnou pouze námitku týkající se snížení výnosů (kapitola III.D tohoto rozsudku), která se vztahovala pouze ke zdaňovacímu období 2013, tedy rozhodnutí žalovaného o odvolání za zdaňovací období 2013. Nejvyšší správní soud se proto zabýval otázkou, zda v situaci, kdy vedle tohoto rozhodnutí krajský soud napadeným rozsudkem rozhodoval také o rozhodnutí za zdaňovací období 2014 a žalobu podanou proti oběma těmto rozhodnutím jedním výrokem zamítl, lze rozsudek krajského soudu zrušit…
