Input:

č. 4442/2023 Sb. NSS, Ochrana přírody a krajiny: informování ekologických spolků o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních Garance

č. 4442/2023 Sb. NSS
Ochrana přírody a krajiny: informování ekologických spolků o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních
k § 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (v textu jen „ZOPK“)
k § 19 a násl. správního řádu
Podalo-li občanské sdružení (nebo jeho organizační jednotka), jehož hlavním posláním je podle stanov ochrana přírody a krajiny, žádost, aby bylo předem informováno o zamýšlených zásazích a zahajovaných řízeních (§ 70 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je povinností správního orgánu poskytovat mu tyto informace primárně podle obecných pravidel správního řádu pro doručování písemností (§ 19 a násl. správního řádu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2022, čj. 1 As 269/2021-47)
Prejudikatura: č. 2546/2012 Sb. NSS a č. 2686/2012 Sb. NSS.
Věc: Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu proti Krajskému úřadu Středočeského kraje o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce v roce 2018 zaslal žalovanému žádost podle § 70 odst. 2 ZOPK, aby jej žalovaný předem informoval o všech v žádosti uvedených zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních. Tutéž žádost žalobce podal i v letech 2019 a 2020. Během této doby od žalovaného neobdržel žádnou informaci. Dne 22. 12. 2020 žalobce náhodou nalezl na úřední desce žalovaného jeho sdělení ze dne 17. 12. 2020, podle kterého žalovaný dle § 70 odst. 2 ZOPK informoval veřejnost, že bylo zahájeno 5 správních řízení a že se spolky mohly dle § 70 odst. 3 ZOPK do 8 dní od sdělení této informace do řízení přihlásit (mezi těmito řízeními byl i silniční obchvat Plzně u Roudné). Na konci sdělení bylo uvedeno: „Rozdělovník: Česká společnost ornitologická [...], Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu [...]“. Žalobce očekával, že mu bude sdělení doručeno přímo, to se však nestalo. Tím mělo dojít k nezákonnému zásahu do žalobcových práv, neboť žalovaný nesplnil své povinnosti plynoucí z § 70 odst. 2 ZOPK a žalobce neinformoval o zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízení, ačkoli o to požádal.
Žalobce se proto žalobou na ochranu před nezákonným zásahem obrátil na Krajský soud v Plzni, rozsudkem ze dne 30. 7. 2021, čj. 77 A 12/2021-46, určil, že zásah žalovaného spočívající v tom, že odmítá žalobci přímo zasílat informace na základě jeho žádosti podané podle § 70 odst. 2 ZOPK a odkazuje jej pouze na svou elektronickou úřední desku, je nezákonný. Krajský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2013, čj. 6 As 38/2013-23, na základě kterého dospěl k závěru, že žalovaný nemá právo libovolně volit mezi individuálním doručením písemného vyhotovení oznámení o zahájení řízení a doručením veřejnou vyhláškou. Takový postup by se musel pro dané řízení opírat o jiný právní předpis. Postupuje-li žalovaný tak, že paušálně praktikuje způsob doručení veřejnou vyhláškou, je takový postup nepřípustný a v rozporu se ZOPK i judikaturou správních soudů.
Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost, v níž namítal, že § 70 odst. 2 a 3 ZOPK je nutné vykládat tak,