č. 4419/2023 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: mobilizace v Ruské federaci; nová žádost o udělení mezinárodní ochrany Garance
č. 4419/2023 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: mobilizace v Ruské federaci; nová žádost o udělení mezinárodní ochrany
k § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
I. Částečná mobilizace v Ruské federaci je obecně známou skutečností, která může být relevantním důvodem pro žádost o udělení mezinárodní ochrany (§ 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Není však již obecně známou skutečností, jaký je skutečný rozsah mobilizace a jaké důsledky do práv žadatele bude mít. Posuzovat tato specifika mobilizace, a to, zda následný výkon vojenské služby může vést k přímé či nepřímé účasti žadatele na válečných zločinech či zločinech proti lidskosti, přísluší primárně správnímu orgánu, nikoliv soudu.
II. Podá-li stěžovatel neprodleně poté, co mu bude doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, novou žádost o udělení mezinárodní ochrany a opírá-li ji o změnu bezpečnostní situace v Ruské federaci, která vyšla najevo v nynějším řízení před Nejvyšším správním soudem, představuje tato žádost projev vůle dle § 3 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy (§ 3 odst. 2 téhož zák;ona). Správní orgán bude muset tuto žádost posoudit jako přípustnou s ohledem na závazek non-refoulement.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2022, čj. 1 Azs 84/2022-61)
Prejudikatura: č. 933/2006 Sb. NSS, č. 4304/2022 Sb. NSS a č. 4364/2022 Sb. NSS.
Věc: P. M. proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce, státní příslušník Ruské federace, podal dne 27. 2. 2020 žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Svou žádost odůvodnil tím, že má strach o svůj život, protože se zúčastnil protivládních mítinků. Při pohovoru mj. uvedl, že po jednom z těchto mítinků k němu vtrhli domů policisté v civilním oblečení, zbili ho a sebrali mu vojenskou knížku. Žalobce si ji chtěl obnovit, jel tedy na vojenskou správu. Tam ale jeho spis nenašli. Řekli mu, aby se připravil na lékařskou prohlídku a cestu do Sýrie.
Rozhodnutím ze dne 19. 5. 2020 žalovaný rozhodl, že žalobci neudělí mezinárodní ochranu. Při posouzení, zda žalobce splňuje podmínky pro udělení azylu podle § 12 písm. a) zákona o azylu uvedl, že vzhledem k zásadním nesrovnalostem nepovažoval výpověď žalobce za věrohodnou.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Městského soudu v Praze.
Městský soud souhlasil se žalovaným, že tvrzení žalobce byla nekonzistentní. Rozpory se mu nepodařilo vysvětlit ani v žalobě. Rozsudkem ze dne 11. 4. 2022, čj. 19 Az 9/2020-30, proto žalobu zamítl. Zásadní rozpor dle městského soudu panoval například ohledně toho, kdy žalobci policie měla sebrat vojenskou knížku. V žalobě k rozporu uvedl, že po prvním mítinku v roce 2018 k němu domů přišla policie, zbili ho a sebrali mu vojenskou knížku. Na úvodu pohovoru z vyprávění žalobce ale vyplynulo, že právě výhrůžka, že bude muset absolvovat základní vojenskou službu v Sýrii, jej vedla k jeho přestěhování do Moskvy. Následně opakovaně změnil svá tvrzení, kdy…
