č. 4417/2023 Sb. NSS, Pobyt cizinců: cizinec, který je pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi; povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území; postup cizinecké policie Garance
č. 4417/2023 Sb. NSS
Pobyt cizinců: cizinec, který je pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi; povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území; postup cizinecké policie
k § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
ke směrnici Rady 2004/81/ES o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány (v textu jen „směrnice 2004/81/ES“)
Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, zakládá povinnost cizinecké policie postupovat tak, aby měl cizinec příležitost případně uplatnit svá práva podle směrnice Rady 2004/81/ES o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2022, čj. 9 Azs 109/2022-31)
Prejudikatura: č. 2412/2011 Sb. NSS a č. 3982/2020 Sb. NSS; č. 13/2015 Sb. rozh. tr.; rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 10. 2022, O. T. E. proti Staatssecretaris van Justitie en Veiligheid (C-66/21).
Věc: T. S. N. proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaná rozhodnutím uvedeným v záhlaví zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 24. 2. 2022. Jím žalobkyni uložilo správní vyhoštění dle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 3 a 4 zákona o pobytu cizinců, stanovilo dobu šesti měsíců, po kterou nelze žalobkyni umožnit vstup na území členských států EU, současně stanovilo dobu třiceti dnů k vycestování z území členských států EU a vyslovilo, že se na žalobkyni nevztahují důvody znemožňující vycestování dle § 179 tohoto zákona.
Žalobkyně proti rozhodnutí žalované podala žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem pobočce v Liberci, který ji zamítl rozsudkem ze dne 1. 6. 2022, čj. 73 A 9/2022-24.
K námitce, že navzdory naplnění podmínek § 119 odst. 1 písm. b) bodů 3 a 4 zákona o pobytu cizinců mělo být v případě žalobkyně zvoleno mírnější řešení než vyhoštění, krajský soud uvedl, že žalobkyně nemá na území České republiky rodinu, nemá hlubší vztah k zemím EU a sama uvedla, že v případě nemožnosti pracovat v Maďarsku se chce vrátit za rodinou do Vietnamu. Žalobkyni bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území dle § 42e odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, ovšem teprve dne 3. 5. 2022, tedy nikoli již ke dni vydání napadeného rozhodnutí o správním vyhoštění. Pouhé jednání s českými orgány ohledně případného udělení daného pobytového oprávnění nemá dopad na řízení o jejím vyhoštění. To bylo ukončeno již před udělením pobytového…
