č. 4411/2023 Sb. NSS, Daňové řízení: mezinárodní pomoc při vymáhání finanční pohledávky; převedení přeplatku na úhradu zahraničního nedoplatku Garance
č. 4411/2023 Sb. NSS
Daňové řízení: mezinárodní pomoc při vymáhání finanční pohledávky; převedení přeplatku na úhradu zahraničního nedoplatku
k § 2 a § 17 zákona č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek (v textu jen „zákon o mezinárodní pomoci“)
k § 154 odst. 2 daňového řádu
Kontaktní orgán či pověřený správce daně je při vyřizování žádosti o vymáhání finanční pohledávky podle § 17 zákona č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, oprávněn postupovat dle § 154 odst. 2 daňového řádu (ve spojení s § 2 zákona o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek), a tedy převést přeplatek na osobním daňovém účtu daňového subjektu na úhradu zahraničního nedoplatku.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2020, čj. 45 Af 34/2017-17)*)
Věc: EKO Logistics s. r. o. proti Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj o převedení přeplatku na úhradu zahraničního nedoplatku.
Bundeszentralamt für Steuern (Spolkový ústřední daňový úřad) podal z podnětu Finanzamt Hamburg Nord (Finanční úřad Hamburk sever) dne 11. 9. 2017 žádost o vymáhání pohledávky vůči žalobkyni podle čl. 10 směrnice Rady 2010/24/EU o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (dále jen „směrnice o vzájemné pomoci“). Dle žádosti byly ve státě dožadujícího orgánu použity příslušné postupy k vymáhání pohledávky, které však nevedly k jejímu úplnému uhrazení. Německý finanční úřad za žalobkyní evidoval pohledávky na dani z příjmů v celkové výši 1 823,19 EUR, tj. 47 583,43 Kč. Totéž plynulo z „jednotného dokladu o vymahatelnosti pohledávek, na něž se vztahuje směrnice Rady 210/24/EU“ ze dne 11. 9. 2017, jenž tvořil přílohu žádosti.
Generální finanční ředitelství následujícího dne zaslalo žalovanému interní sdělení, v němž mimo jiné uvedlo, že bylo Ministerstvem financí dne 21. 12. 2012 pod čj. MF-120 065/2012/25-252 pověřeno na dobu neurčitou k výkonu působnosti ústředního kontaktního orgánu, a jímž pověřilo žalovaného k uskutečnění úkonů při dožádané mezinárodní pomoci dle žádosti německé finanční správy ze dne 11. 9. 2017.
Žalovaný v reakci na to vydal vyrozumění o převedení přeplatku z úřední povinnosti dle § 154 odst. 2 daňového řádu. V něm konstatoval, že přeplatek na DPH ve výši 4 047 133 Kč převádí na úhradu nedoplatku daně „zvláštní prostředky mezinár. pohl. (z. č. 471/2011 Sb.)“. Zbývající část vratitelného přeplatku, který vznikl v důsledku vyměření nadměrného odpočtu na DPH, měla být žalobkyni dle tohoto vyrozumění vrácena.
Proti tomuto postupu žalovaného podala žalobkyně námitku, v níž uvedla, že žádný nedoplatek ve výši 47 583,43 Kč neměla, a proto žalovaný nebyl oprávněn převést na jeho úhradu část jejího přeplatku na DPH.
Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2017 žalovaný námitku podle § 159 odst. 3 daňového řádu zamítl. Žalovaný předně uvedl, že Generální finanční ředitelství bylo s účinností od 1. 1. 2013 na dobu neurčitou pověřeno ministrem financí podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě…
