Input:

č. 4346/2022 Sb. NSS; Řízení před správními soudy: osoba zúčastněná na řízení; svobodný přístup k informacím; námitky; Právo na informace: využití informací v politickém boji; legitimní zájem na informace o platech v minulosti; údaje o platech ... Garance

č. 4346/2022 Sb. NSS
Řízení před správními soudy: osoba zúčastněná na řízení; svobodný přístup k informacím; námitky
Právo na informace: využití informací v politickém boji; legitimní zájem na informace o platech v minulosti; údaje o platech poskytovaných z veřejných prostředků
k § 34 odst. 3 soudního řádu správního ve znění zákona č. 303/2011 Sb.
k § 8b a § 16 odst. 5 větě druhé zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 61/2006 Sb., č. 375/2011 Sb. a č. 111/2019 Sb. (v textu jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“)
k § 66 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
k čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
I. Osoba zúčastněná na řízení nemůže rozhojňovat žalobní body, jakkoli s napadeným rozhodnutím správního orgánu rovněž nesouhlasí (§ 34 odst. 3 s. ř. s.). To však neplatí ve specifickém typu řízení podle § 16 odst. 5 věty druhé zákona č. 106/199 9 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kdy soud může povinnému subjektu nařídit požadované informace poskytnout. Osoba zúčastněná na řízení, která nemohla podat žalobu, neboť jí výrok napadeného rozhodnutí správního orgánu prospívá, může v takových věcech v řízení o žalobě vznášet i takové námitky, kterými nezávisle na žalobě zpochybní správnost důvodů žalobou napadeného rozhodnutí. Krajský soud v řízení podle citovaného ustanovení musí posoudit všechny otázky, které jsou ve věci mezi účastníky řízení a osobami zúčastněnými sporné.
II. Pokud žadatel v minulosti využíval jím získaných informací o platech úředních osob (§ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) v politickém boji, posiluje to tezi, že žadatel skutečně shromažďuje informace ve veřejném zájmu a pro účely veřejné debaty ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16, č. 188/2017 Sb. ÚS.
III. Osoby na vrcholných pozicích ve veřejné správě musí počítat se zvýšeným zájmem veřejnosti, což se projeví i v možnosti žadatelů získat informace o jejich platech (§ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Obecně však platí, že s plynutím času, zejména pokud takové osoby již ve vrcholné pozici nejsou, klesá legitimní zájem na poskytnutí informace o jejich platech v minulosti.
IV. Údaje o platech poskytovaných z veřejných prostředků (§ 8b zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) nepředstavují nějakou zvláštní či zvlášť chráněnou kategorii osobních údajů (srov. čl. 9 nařízení 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů; § 66 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 4. 2022, čj. 10 As 542/2021-99)
Prejudikatura: č. 2312/2011 Sb. NSS, č. 3668/2018 Sb. NSS a č.