Input:

č. 4133/2021 Sb. NSS; Přestupky: adhezní řízení; zánik odpovědnosti za přestupek Garance

č. 4133/2021 Sb. NSS
Přestupky: adhezní řízení; zánik odpovědnosti za přestupek
k § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (v textu jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“)
Uplynutí doby, které by jinak vedlo k zániku odpovědnosti za přestupek, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto (tj. uplynutí promlčecí doby podle § 30 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich), brání dalšímu vedení řízení o náhradě škody za přestupek jakožto řízení adhezního. Adhezní řízení proto musí být zastaveno.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 12. 2020, čj. 5 As 27/2020-22)
Prejudikatura: č. 1856/2009 a č. 2276/2011 Sb. NSS; č. 56/2014, č. 10/2018 Sb. NS a č. 130/2018 Sb. NS.
Věc: Česká republika - Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje, za účasti S. V., o přestupek, o kasační stížnosti žalovaného.

Rozhodnutím Městského úřadu Rumburk (dále jen „městský úřad“) ze dne 23. 4. 2018 byl S. V. (dále jen „osoba zúčastněná na řízení“) uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil úmyslným způsobením škody na cizím majetku poškozením věci z takového majetku tím, že dne 5. 7. 2017 v době od 19:00 hod. do 19:30 hod. v Rumburku, v ul. Tř. 9. května 406, v budově Obvodního oddělení Policie České republiky, úmyslně poškodil policejní celu č. 1, když na pravé stěně poškrábal ochranný voděodolný nátěr na ploše o rozměrech 160 x 55 cm, a dále na dvou místech odrolil omítku na plochách o rozměrech 7 x 7 cm a 12 x 20 cm, čímž žalobci způsobil majetkovou škodu ve výši 733 Kč. Tímto rozhodnutím (výrokem IV) byla zároveň osobě zúčastněné na řízení dle § 89 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky uložena povinnost nahradit žalobci způsobenou škodu v plné nárokované výši, tj. 733 Kč.
Výrok o vině osoby zúčastněné na řízení byl potvrzen rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 8. 2018 (výrokem II) s tím, že žalovaný žalobci přiznal náhradu škody ve výši 248 Kč a se zbytkem nároku ve výši 485 Kč jej odkázal na civilní soud (výrokem I). Toto rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci dne 7. 8. 2018. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2018 uplatnil žalobce podnět k provedení přezkumného řízení, na jehož základě vydalo Ministerstvo vnitra rozhodnutí ze dne 16. 10. 2018, jímž pro nicotnost zrušilo výrok I rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2018 a výrok IV rozhodnutí městského úřadu ze dne 23. 4. 2018. Toto rozhodnutí ministr vnitra k rozkladu žalobce rozhodnutím ze dne 1. 2. 2019 zrušil a věc vrátil Ministerstvu vnitra k opětovnému projednání. Ministerstvo vnitra následně rozhodnutím ze dne 25. 2. 2019 změnilo výrok I rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 8. 2018 tak, že zrušilo výrok IV a výrok V třetí odrážka (tj. uvedení žalobce jako poškozeného mezi účastníky řízení) rozhodnutí městského úřadu ze dne 23. 4. 2018, a věc v části týkající se řízení o náhradě škody žalobci vrátilo městskému úřadu k novému projednání.
Rozhodnutím městského úřadu ze dne 3. 5. 2019 byla osobě zúčastněné na řízení výrokem IA uložena povinnost