Input:

R 35/1955 (tr.); Garance

č. 35/1955 Sb. rozh. tr.
Soud, který rozhoduje podle § 22 odst. 2 tr. zák. o dodatkovém trestu, může upustit od uložení „Ťakového trestu, má-li za to, že trest již uložený je dostatečným za trestné činy, jimiž byl obviněný uznán vinným prvním i druhým rozsudkem.
Jestliže soud nevyměří v takovém případě dodatkový trest, musí přesto podle § 26 tr. zák. rozhodnout o podmíněném odsouzení vysloveném prvním rozsudkem.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 28. ledna 1955, 1 Tz 284/54.)
Obviněný byl rozsudkem lidového soudu v Kralupech nad Vltavou z 10. února 1954 odsouzen pro trestné činy porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák. a rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.. jichž se dopustil v roce 1952, k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Soud mu podle § 24 a § 25 odst. 1 tr. zák. povolil podmíněný odklad výkonu trestu se zkušební dobou dvou let.
Lidový soud v Kralupech nad Vltavou uznal dalším rozsudkem z 1. září 1954 obviněného vinným rovněž trestnými činy porušení povinnosti veřejného činitele podle § 175 odst. 1 písm. a) tr. zák. a rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák., které spáchal v prosinci 1953 a v lednu 1954, tedy před vyhlášením rozsudku z 10. února 1954 téhož soudu. Se zřetelem k § 22 odst. 2 tr. zák. vyslovil lidový soud, že se dodatkový trest obviněnému nevyměřuje, protože dospěl k závěru, že trest obviněnému již vyměřený prvním rozsudkem ( z 10. února 1954) je přiměřený celé jeho trestné činnosti, jíž byl oběma rozsudky uznán vinným. Lidový soud však podle § 26 tr. zák. vyslovil, že trest uložený obviněnému prvním rozsudkem tohoto soudu je nepodmíněný.
Krajský soud v Praze k odvolání obviněného zrušil rozsudek lidového soudu z 1. září 1954 ve výroku o nepodmíněnosti odsouzení a vyslovil, že výrok o podmíněném odsouzení obviněného vyslovený v rozsudku lidového soudu v Kralupech n. Vit. z 10. února 1954 se nemění.
Nejvyšší soud ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem zrušil rozsudek krajského soudu a tomuto soudu uložil, aby o odvolání obviněného znovu jednal a znovu rozhodl.
Z odůvodnění:
Generální prokurátor ve stížnosti pro porušení zákona uvádí, že krajský soud pochybil, když uznal, že lidový soud nesprávně rozhodl o podmíněném odsouzení při upuštění od uložení dodatkového trestu.
Stížnost pro porušení zákona je důvodná.
Krajský soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že lidový soud neměl rozhodovat o předchozím podmíněném odsouzení, když upustil od uložení dodatkového trestu, neboť podle ustanovení § 26 tr. zák. soud rozhodne znovu o podmíněném odsouzení jen, ukládá-li podmíněně odsouzenému dodatkový trest. Protože však lidový soud dodatkový trest neuložil, neměl podle názoru krajského soudu rozhodnout znova ani o podmíněném či nepodmíněném odsouzení.
Krajský soud se při výkladu § 26 tr. zák. omezil