č. 35/1954 Sb. rozh. tr., Garance
č. 35/1954 Sb. rozh. tr.
Skutková podstata trestného činu osobování si pravomoci veřejného činitele podle § 178 tr. zák. předpokládá skutečný výkon pravomoci veřejného činitele v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch. Pouhá okolnost, že se pachatel vydával za veřejného činitele, aniž nějak vykonával jeho pravomoc, zakládá toliko přestupek podle § 107 tr. zák. spr.
Ke skutkové podstatě trestného činu opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. stačí i t. zv. podnapilost, t. j. když pachatel náchylný v opilosti k výtržnostem projevuje navenek znatelné známky vlivu požitého alkoholu.
(Rozhodnutí nejvyššího soudu z 20. února 1954, 1 Tz 108/53.)
Obviněný byl žalován okresním prokurátorem pro trestné činy obecného ohrožení podle § 190 odst. 1 písm. a) tr. zák., opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. a osobování si pravomoci veřejného činitele podle § 178 tr. zák.
Trestného činu opilství se podle tvrzení žaloby dopustil obviněný tím, že velmi často požíval alkoholické nápoje a že pak vyvolával výtržnosti. Toto jednání žaloba kladla všeobecně do doby roku 1952, »po případě« do roku 1953, aniž jinak přesněji tuto dobu vymezila. Žaloba v souvislosti s dalšími trestnými činy, jež kladla obviněnému za vinu, ovšem uvedla, že 16. května 1953 byl obviněný v hostinci, načež po odchodu z hostince ve stavu již částečně podnapilém vypil spolu s jinou osobou ještě další alkohol. U hlavního líčení rozšířil okresní prokurátor žalobu v tom směru, že se obviněný v první polovině března 1953 podnapil, ač věděl, že bude řídit svůj motocykl, a že tak spáchal trestný čin opilství též podle § 187 odst. 2 tr. zák. Trestný čin osobování si pravomoci veřejného činitele podle § 178 tr. zák. spatřovala žaloba v tom, že se obviněný při téže příležitosti, t. j. v polovině března 1953 vydával hostinskému v N za orgán, pověřený kontrolou občanských hlídek. Konečně spáchal obviněný podle žaloby trestný čin obecného ohrožení podle § 190 odst. 1 písm. a) tr. zák. tím, že v noci ze 16. na 17. května 1953 založil požár stodoly, kterým byla zničena střecha stodoly, zánovní mlátička a zásoba slámy.
Lidový soud v Gottwaldově usnesením při hlavním líčení zastavil podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. hledíc k čl. VII rozhodnutí presidenta republiky ze 4. května 1953 o amnestii, trestní stíhání obviněného pro trestný čin opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. spáchaný podle údajů rozšířené žaloby.
Rozsudkem pak zprostil obviněného žaloby pro trestný čin obecného ohrožení podle § 190 odst. 1 písm. a) tr. zák., který mu nebyl prokázán. Uznal jej však vinným trestným činem opilství podle § 187 odst. 1 tr. zák. a trestným činem osobování si pravomoci veřejného činitele podle § 178 tr. zák.
Nejvyšší soud vyhověl stížnosti pro porušení zákona, podané generálním prokurátorem potud, že zrušil rozsudek lidového soudu v odsuzujícím výroku, podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. a § 9 odst. 2 zák. č. 102/1953 Sb. se zřetelem k čl. VI usnesení vlády republiky ze 4. května 1953 o amnestii v oboru trestního práva správního zastavil stíhání obviněného pro přestupek vydávání se za veřejného orgána podle § 107 tr. zák. spr. a podle § 166 odst. 1 písm. b) tr. ř. se zřetelem k čl.…
