Input:

R 33/1964; Náhrada škody Garance

č. 33/1964 Sb. rozh.
Podnik odpovídá za zavinění prodavače, který prodal hořlavý a nebezpečný přípravek nezletilci, o němž mohl předpokládat, že jej použije způsobem zdraví nebezpečným, a to i když neexistuje obecně závazný předpis, omezující prodej tohoto přípravku.
(Rozhodnutí Krajské soudu v Ústí nad Labem z 7. září 1963, 5 Co 22/62).
Žalobce se domáhal na žalovaných náhrady škody, která mu vznikla tím, že dne 9. února 1960 mu při nesprávném použití vybuchl chemický hubící prostředek TRAVEX, zakoupený v prodejně druhožalovaného podniku, jejíž vedoucí byla prvožalovaná. Svůj nárok opíral o to, že prostředek TRAVEX není dovoleno prodávat nezletilým osobám a prvá žalovaná jej přesto nezletilému žalobci prodala. Druhý žalovaný pak je žalován proto, že odpovídá za činnost svých zaměstnanců.
Žalovaní navrhovali zamítnutí návrhu s odůvodněním, že není resp. nebyl v době úrazu žalobce žádný zákaz TRAVEX prodávat nezletilým osobám a že tedy neporušili žádnou povinnost a nemohou proto odpovídat za následky nesprávné manipulce s TRAVEXEM nezletilými osobami.
Okresní soud v Teplicích žalobu proti oběma žalovaným zamítl. Na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobce si zakoupil krabici TRAVEXU a uschoval ji tak, aby nebyla nalezena. Připravil si lodičku a k ní kovovou trubičku, z níž chtěl zhotovit zařízení pro reaktivní pohon lodičky. Bylo mu totiž známo, že TRAVEX je výbušnina a že jej jiní chlapci používají k pohonu raket. Po návratu ze školy naplnil trubičku TRAVEXEM a spolu se svým kamarádem šel k potoku. Tam upevnil trubičku na loďku, travexovou náplň zapálil, loďku položil na vodu a vzdálil se. Když se dlouho nic s loďkou nedělo, šel pro ní a když jí uchopil, travexová náplň vybuchla. Při tom výbuchu utrpěl těžké zranění na ruce a při lékařském zákroku v nemoci mu byly amputovány 4 prsty a dále léčeno zranění ruky.
Se zřetelem, k tomu však, že v době, kdy došlo k prodeji TRAVEXU žalobci, nebylo v platnosti jakékoliv omezení jeho prodeje, jako je tomu u jiných nebezpečných přípravků, které lze prodávat jen na předložený občanský průkaz nebo na povolení MNV, a že teprve v dubnu 1960 byl TRAVEX z prodejen stažen a je nadále v prodeji jen ve vybraných prodejnách, a tojako zboží volně neprodejné, dospěl soud k závěru, že žalovaní za vzniklou škodu žalobci odpovídali jen tehdy, kdyby porušili nějakým kvalifikovaným způsobem jim uloženou povinnost, nebo něco vážným způsobem zanedbali, a proto žalobu proti oběma zamítl.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí soud prvního stupně změnil tak, že pokud jde o druhožalovaný podnik, uznal zažalovaný nárok co do základu odpodstatněn jednou polovinou.
Odůvodnění:
Krajský soud se neztotožňuje se závěry okresního soudu. Je sice pravda, že v době, kdy k úrazu žalobce došlo, neexistoval obecně závazný předpis, který by omezoval prodej TRAVEXU, nebo upozorňoval na nebezpečí plynoucí z nešetrného zacházení s ním. Není jím ani vyhláška ministerstva vnitra z 21. 10. 1955 č. 193/1955 Ú. l., jak mylně se jí žalobce v odvolání dovolává. Nevyplývá to ani z jiných obecně závazných předpisů, jimiž jsou: zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 23/1955 Sb. a vyhláška min. zdrav. č. 167/1955 Ú. l. Ze