č. 33/1955 Sb. rozh. tr., Garance

Lidový soud v Pardubicích uznal tři obviněné, a sice náčelníka stanice ČSD, výpravčího vlaků a průvodčího vlaků vinnými trestným činem ohrožení provozu obecně prospěšných zařízení podle § 195 tr. zák., jehož se dopustili tím, že nedbalým výkonem svých služebních povinností, zejména tím, že se nepostarali o řádné podložení dvou železničních ložních vozů, zavinili ujetí těchto vozů přes výměny, které tím byly poškozeny, což mělo za následek zpoždění vlaku. Lidový soud uložil obviněným tresty odnětí svobody v trvání tří, dvou a jednoho měsíce a povolil všem podmíněný odklad výkonu trestu na zkušební dobu jednoho roku.

Krajský soud zamítl odvolání obviněných.

Pokud jde o výrok napadeného rozsudku o trestu, domáhají se obvinění ve svých odvoláních, aby jim místo trestu odnětí svobody podmíněně uloženého byl uložen trest nápravného opatřeni. Ke zdůvodnění toho uvádějí, že k výkonu svého povolání v železniční službě potřebují duševního klidu, kterého by neměli při stálém strachu před případným nástupem trestu odnětí svobody a že trest nápravného opatření železničním zaměstnancům byvá z tohoto důvodu také obvykle ukládán.

Tyto vývody odvolání nejsou důvodné. Změně podmíněného trestu odnětí svobody v trest nápravného opatření brání ustanovení § 196 odst. 1 tr. ř. V daném případě nebyl rozsudek napaden odvoláním prokurátora, odvolání podávají sami jen obvinění. Podle § 196 odst. 1 tr. ř. je možno změnit rozsudek v neprospěch obviněného jen na základě odvolání, které bylo podáno prokurátorem v neprospěch obviněného. Nebylo tudíž možno změnit napadený rozsudek tak, že by místo trestu odnětí svobody podmíněně uloženého byl obviněným uložen trest nápravného opatření, které je trestem těžším než podmíněně odložený trest odnětí svobody.

Podmínky pro uložení trestu nápravného opatření uvádí ustanovení § 37 tr. zák., které současně charakterisuje podstatu tohoto trestu. Podle…