Input:

R 30/1964; Smlouva Garance

č. 30/1964 Sb. rozh.
Odměna za práce spojené s obsluhou ústředního topení se řídí zásadně ustanovením § 6 vyhl. č. 630/1949 Ú. l. ve znění vyhl. č. 184/1953 Ú. l. Jde tu o obecně platný mzdový předpis, vydaný na základě ustanovení § 9 zák. č. 4/1948 Sb. a § 1 zák. č. 244/1948 Sb. (§ 2 vl. nař. č. 27/1951 Sb.), který je třeba vztáhnout na odměňování prací domovnických a nedomovnických, vykonávaných osobu, která není v domovnickém pracovním poměru nebo vykonávaných domovníkem, v domě, ve kterém nevykonává domovnické práce, neplatí-li jiný mzdový předpis (srov. vyhl. min. vnitra z 8. 6. 1953 o mzdových podmínkách dělníků, zaměstnaných v podnicích místního hospodářství, uveřejněnou jako příloha Provozního zpravodajství č. 26/1953).
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. srpna 1963, 1 Cz 44/63)
Žalobce se domáhal na Obvodním bytovém podniku mimo jiné nároku na zaplacení částek 450,84 Kčs 165,88 Kčs jako rozdílu mezi proplácenou hodinovou mzdou v částce 2,40 Kčs a mzdou ve výši 2,92 Kčs, která mu správně přísluší proto, že ve dvou domech, ve kterých nevykonává funkce domovníka, koná práce topičské a práce obsluhovatele ústředního topení.
Žalovaný podnik namítal, že nárok žalobce je třeba posuzovat podle vyhl. č. 630/1949 Ú. l. ve znění vyhl. č. 184/1953 Ú. l., a že tato vyhláška stanoví zásadně hodinovou mzdu ve výši 2,40 Kčs.
Obvodní soud pro Prahu 3 požadovaný nárok v celém rozsahu přiznal. Svoje rozhodnutí odůvodnil soud tím, že vyhláška č. 630/1949 Ú. l. ve znění vyhl. č. 184/1953 Ú. l. dopadá jenom na ty případy, kde topičské práce a obsluhu ústředního topení vykonává domovník v domě, kde zastává práce domovnické, jinak však, že takovémuto topiči přísluší hodinová mzda ve výši 2,92 Kčs podle předpisů býv. ministerstva místního hospodářství.
Městský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; městský soud se dovolal jen shodného prohlášení obou účastníků, že zaměstnanci místního hospodářství, pokud vykonávají topičské práce, mají podle předpisu ministerstva místního hospodářství nárok na mzdu ve výši 2,92 Kčs na hodinu.
Nejvyšší soud rozhodl ke stížnosti pro porušení zákona podané generálním prokurátorem, že rozsudky obou soudů byl porušen zákon.
Odůvodnění:
Ustanovení § 9 zákona č. 4/1948 Sb. zmocňuje ke stanovení odměny náležející domovníkovi vzhledem k hodnotě konaných prací a k hodnotě užívání poskytnutého bytu za práce domovnické, jakož i za práce vymykající se z oboru prací domovnických, k nimž se domovník zvláště zavázal (§ 4 a § 5). Provedením tohoto ustanovení je vyhl. č. 630/1949 Ú. l. Tato vyhláška se však neomezuje jenom na provedení ustanovení § 9, tj. mimo jiné na stanovení odměny pro domovníka za výkon prací nedomovnických, nýbrž vycházejíc z § 1 zákona č. 244/1948 Sb., upravuje v § 6 odměnu osobám, které nejsou v pracovním poměru domovnickém, za výkon části prací domovnických i za výkon prací nedomovnických, tudíž ve smyslu § 5 odst. 1 písm. a) i za výkon obsluhy ústředního topení. Ustanovení § 6 vyhl. č. 630/1949 Ú. l. ve znění vyhl. č. 184/1953 Ú. l., je tedy všeobecně platným mzdovým předpisem, který je třeba vztáhnout na odměňování prací domovnických i nedomovnických, vykonávaných osobou, která není v domovnickém pracovním