č. 29/1958 Sb., Vyhláška o Smlouvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
VYHLÁŠKA
ministra zahraničních věcí
ze dne 8. května 1958
o Smlouvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik a o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
Dne 31. srpna 1957 byla v Moskvě sjednána Smlouva mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních.
President republiky Smlouvu ratifikoval dne 7. března 1958 a ratifikační listiny byly vyměněny v Praze dne 9. dubna 1958.
Podle svého článku 75 Smlouva nabyla účinnosti dne 9. května 1958.
České znění Smlouvy se vyhlašuje v Příloze Sbírky zákonů.1)
Příloha vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 29/1958 Sb.,
o smlouvě mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
SMLOUVA
mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních
President Československé republiky a
presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik,
vedeni společným přáním co nejvíce upevnit a dále rozvíjet bratrské svazky mezi národy Československé republiky a národy Svazu sovětských socialistických republik, přikládajíce značný význam spolupráci i na poli právních vztahů, rozhodli se uzavřít smlouvu o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních a k tomu účelu jmenovali svými zmocněnci:
president Československé republiky
dr. Václava Škodu, ministra spravedlnosti Československé republiky,
presidium Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik
Alexeje Vasiljeviče Zacharova, náměstka ministra zahraničních věcí Svazu sovětských socialistických republik,
kteří vyměnivše si plné moci a shledavše je v dobré a náležité formě, shodli se na těchto ustanoveních:
Oddíl I
Všeobecná ustanovení
Článek 1
Právní ochrana
1. Občané a právnické osoby (dále jen „příslušníci”) jedné z obou smluvních stran požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany a pomoci, pokud jde o osobní a majetková práva, jako vlastní občané a právnické osoby.
2. Mají svobodný a nerušený přístup k soudům, prokuraturám a státním novářstvím (dále jen „justiční úřady”) a k jiným úřadům druhé smluvní strany, které působí v občanskoprávních, rodinných a trestních věcech; mohou před nimi vystupovat a podávat návrhy a žaloby za stejných podmínek jako příslušníci druhé smluvní strany.
Článek 2
Poskytování právní pomoci
1. Justiční úřady obou smluvních stran si v občanskoprávních, rodinných a trestních věcech poskytují navzájem právní pomoc.
2. Justiční úřady poskytují právní pomoc i jiným úřadům ve věcech uvedených v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 3
Způsob styku
Justiční úřady smluvních stran se při poskytování právní pomoci stýkají navzájem prostřednictvím svých ústředních úřadů, pokud v…
