č. 28/2008 Sb. rozh. tr., Garance
č. 28/2008 Sb. rozh. tr.
Ustanovení § 250a tr. zák. o trestném činu pojistného podvodu směřuje k ochraně majetkových zájmů pojišťoven (pojistitelů). Proto pokud je zákonným znakem tohoto trestného činu „škoda na cizím majetku“ (§ 250a odst. 3, odst. 4 písm. b), odst. 5 tr. zák.), rozumí se tím škoda na majetku pojišťovny, neboť u tohoto trestného činu jsou předmětem útoku peněžní prostředky pojišťovny, k jejichž vyplacení ve formě pojistného plnění směřovalo jednání pachatele, a nikoli majetek, jehož se týkala předstíraná pojistná událost.
Spočívá-li trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 tr. zák. v tom, že pachatel úmyslně vyvolal pojistnou událost, je škodou způsobenou tímto trestným činem částka, kterou pojišťovna neoprávněně vyplatila ve formě pojistného plnění, nikoli hodnota pojištěného majetku (např. motorového vozidla, které mělo být odcizeno předstíranou pojistnou událostí).
(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 7 Tdo 996/2007-1.)
Nejvyšší soud k dovolání obviněného J. M. ohledně tohoto obviněného zrušil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2006. sp. zn. 6 To 600/2006 a rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 8. 2006, sp. zn. 3 T 390/2005. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. s přiměřeným užitím ustanovení § 261 tr. ř. tyto rozsudky zrušil také ohledně obviněných M. P. a R. I. Současně podle § 2651 odst. 1 Okresnímu soudu v Lounech přikázal, aby věc obviněných J. M., M. P. a R. I. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Z odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Lounech ze dne 4. 8. 2006, sp. zn. 3 T 390/2005, byli obvinění J. M., M. P. a R. I. uznáni vinnými trestným činem pojistného podvodu dílem dokonaným podle § 250a odst. 2 tr. zák. a dílem nedokonaným ve formě pokusu podle § 8 odst. 1 a § 250a odst. 4 písm. b) tr. zák. Za to byli odsouzeni takto: obviněný J. M. k podmíněnému trestu odnětí svobody na 2 roky se zkušební dobou stanovenou na 4 roky, obviněný M. P. k podmíněnému trestu odnětí svobody na 2 roky se zkušební dobou stanovenou na 30 měsíců a obviněný R. I. k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na 3 roky se zařazením do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto ohledně obviněného P. T. tak, že byl uznán vinným trestným činem podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zák., přičemž u něho bylo podle § 37 tr. zák. upuštěno od uložení souhrnného trestu a dalšího trestu s ohledem na tresty uložené ve věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 23 T 48/2004. Nakonec bylo rozhodnuto o uplatněném nároku na náhradu škody tak, že obchodní společnost Č. L., a. s., byla podle § 229 odst. 1 tr. ř. odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti citovanému rozsudku Okresního soudu v Lounech podali odvolání jednak státní zástupce ve prospěch obviněných J. M. a M. P., ve prospěch i v neprospěch obviněného R. I. a v neprospěch obviněného P. T., jednak obvinění J. M. a R. I. O odvoláních bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Ostí nad Labem ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 6 To 600/2006. Z podnětu odvolání obviněných J. M. a R. I. a z podnětu odvolání státního zástupce podaného ve prospěch obviněných J. M., M. P. a R. I. byl rozsudek Okresního soudu v Lounech podle…
