č. 240/1996 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ve znění tiskové opravy uveřejněné v částce 95/1996/3 Sb.:
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 10. prosince 1982 byla v Montego Bay, Jamajka, přijata a jménem Československé socialistické republiky podepsána Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu.
Dne 22. února 1993 Česká republika oznámila generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, depozitáři Úmluvy, že se jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky s účinností od 1. ledna 1993 považuje za signatářský stát Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z 10. prosince 1982.
S Úmluvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listina České republiky byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů dne 21. června 1996.
Při ratifikaci Úmluvy bylo současně učiněno následující prohlášení:
„Vláda České republiky, seznámivši se s prohlášením vlády Spolkové republiky Německo ze dne 14. října 1994, týkajícím se výkladu ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Části X - právo vnitrozemských států na přístup k moři a od moře a svoboda tranzitu - prohlašuje, že prohlášení vlády Spolkové republiky Německo nemůže být vůči České republice vykládáno v rozporu s ustanoveními Části X Úmluvy.”
Úmluva na základě svého článku 308 odst. 1 vstoupila v platnost dnem 16. listopadu 1994 a pro Českou republiku vstoupila v platnost podle odstavce 2 téhož článku dnem 21. července 1996.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
ÚMLUVA
Organizace spojených národů o mořském právu
Státy, které jsou stranami této Úmluvy,
vedeny přáním urovnat v duchu vzájemného porozumění a spolupráce všechny otázky týkající se mořského práva a vědomy si historického významu této Úmluvy jako důležitého přínosu k udržení míru, spravedlnosti a pokroku pro všechny národy světa,
konstatujíce, že vývoj, ke kterému došlo od Konferencí OSN o mořském právu, jež se konaly v Ženevě v letech 1958 a 1960, zdůraznil nutnost nové a všeobecně přijatelné Úmluvy o mořskému právu,
vědomy si toho, že problémy oceánského prostoru spolu vzájemně úzce souvisejí a že je třeba posuzovat je jako celek,
uznávajíce, že je žádoucí vytvořit prostřednictvím této Úmluvy, s náležitým ohledem na svrchovanost všech států, právní řád pro moře a oceány, jenž by usnadnil mezinárodní styk a napomáhal mírovému využití moří a oceánů, spravedlivému a účinnému využívání jejich zdrojů a zachovávání jejich živých zdrojů a studiu, ochraně a uchování mořského prostředí,
majíce na zřeteli, že dosažení těchto cílů přispěje k uskutečnění spravedlivého mezinárodního hospodářského řádu, který by pamatoval na zájmy a potřeby lidstva jako celku a zejména na zvláštní zájmy a potřeby rozvojových zemí, ať pobřežních či vnitrozemských,
přejíce si prostřednictvím této Úmluvy rozvinout zásady obsažené v rezoluci 2749 (XXV) ze 17. prosince 1970, ve které Valné shromáždění mimo jiné slavnostně prohlásilo, že oblast dna…
