Input:

R 23/1961 (tr.); Ztráta čestných práv občanských. Zastavení trestního stíhání Garance

č. 23/1961 Sb. rozh. tr.
Stanovisko
Trestního kolegia Nejvyššího soudu
o vyslovování ztráty vojenské hodnosti podle § 46 odst. 2 tr. zák.
(ze 3. února 1961 - TP 72/60)
Při výkonu dozoru nad rozhodováním nižších soudů shledaly senáty trestního kolegia Nejvyššího soudu, že soudy při ukládání trestů nevěnují vždy dostatečnou pozornost ustanovení § 46 odst. 2 tr. zák. o ztrátě vojenské hodnosti. Na tento nedostatek upozornilo též ministerstvo spravedlnosti (správa vojenských soudů) z podnětu ministerstva národní obrany.
Trestní kolegium Nejvyššího soudu se proto usneslo na tomto stanovisku:
I.
Do vyšší vojenské hodnosti, tj. hodnosti vyšší, než je hodnost vojína, lze podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona ze dne 18. prosince 1959 o některých služebních poměrech vojáků č. 76/1959 Sb. jmenovat nebo povýšit vojáka, který odpovídá požadavkům odborné a tělesné zdatnosti jen tehdy, je-li bezvýhradně oddán pracujícímu lidu a socialistickému zřízení a splňuje i morálně politické požadavky řádného občana socialistického státu. V socialistickém státě není proto vyšší vojenská hodnost pouze výrazem odborných kvalit vojáka, jeho fyzické zdatnosti a jeho služebního postavení, nýbrž je i výrazem jeho kvalit morálně politických a jeho bezvýhradně kladného poměru k socialistickému státnímu zřízení.
Totéž platí i o příslušnících státní bezpečnosti a o příslušnících veřejné bezpečnosti (§ 34 zák. č. 76/1959 Sb.).
Zákon č. 76/1959 Sb. proto důsledně v § 6 odst. 1 stanoví, že bude (obligatorně) odňata vyšší hodnost vojákovi, který svým jednáním prokázal nepřátelský poměr k socialistickému zřízení a že mu může být odňata (tedy fakultativně), jestliže se dopustil jednání, které je v příkrém rozporu s morálně politickými požadavky kladenými na příslušníky velitelského sboru ozbrojených sil.
Tím spíše je proto důvodem k odnětí vyšší hodnosti, dopustil-li se voják z nepřátelství k socialistickému státu nebo z jiných zavržitelných pohnutek závažného úmyslného trestného činu a byl-li pro takový trestný čin odsouzen k déle trvajícímu trestu odnětí svobody. Proto též trestní zákon v ustanovení § 46 odst. 2 stanoví, že soud může vzhledem k závažnosti činu a zavržitelnosti pohnutek vyslovit ztrátu vojenské hodnosti, odsuzuje-li pachatele za úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody převyšujícímu dvě léta. Důvodová zpráva k trestnímu zákonu vysvětluje toto ustanovení jako prostředek ochrany obecného zájmu, aby se v armádě uplatňovali jen lidé charakterní, oddaní lidově demokratickému řádu.
Ze srovnání důvodů odnětí vyšší vojenské hodnosti vojákovi, uvedených v citovaném již ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 76/1959 Sb. a v § 46 odst. 2 tr. zák.