Input:

č. 22/1964 Sb. rozh., Garance

č. 22/1964 Sb. rozh.
Tvoří-li účet dlužníka u peněžního ústavu jen autorské honoráře, jde o nároky, jaké má na mysli § 58 autorského zákona, a proto exekuce na nároky na autorskou odměnu může postihnout jen jednu pětinu dlužníkovy pohledávky.
(Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze 14. listopadu 1963, 6 Co 543/63)
Obvodní soud pro Prahu 1 povolil k vydobytí dlužného výživného na nezletilého vymáhajícího věřitele jednak exekucí zabavením jedné pětiny autorských honorářů dlužníka u Českého fondu výtvarných umění v Praze, jednak exekucí odepsáním vymáhané částky z dlužníkova účtu u Státní spořitelny v Praze 1. Usnesením pak částečně zrušil exekuci odepsáním z účtu dlužníka u Státní spořitelny v Praze 1, a to omezením exekuce na jednu pětinu vkladu na tomto účtu s odůvodněním, že jde o exekuci na nároky na autorskou odměnu, která podle § 58 autorského zákona č. 115/1953 Sb. může postihnout jen jednu pětinu dlužníkovy pohledávky.
Ve své stížnosti namítal vymáhající věřitel, že účet dlužníka u Státní spořitelny netvoří již nároky, jaké má na mysli ustanovení § 58 autorského zákona, a že tímto omezením by byl vymáhající věřitel poškozen. zejména když jde o výživné. Současně navrhl, aby při nejmenším exekuce byla povolena na dvě pětiny vkladu na uvedeném účtu.
Městský soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Odůvodnění:
Omezení exekuce na jednu pětinu autorské odměny vychází z toho předpokladu, že v odměně výtvarného umělce za provedeno práci je obsažena také